"Počítáme s tím, že od roku 2009 bude do strategických sil zařazen nový komplex vybavený mezikontinentální raketou RS-24," cituje Solovcova agentura ITAR-TASS. První divize vybavená touto raketou získá operační status v prosinci roku 2009. Spolu s modernizovanými raketami RS-12M2 Topol mají být jádrem ruských úderných raketových sil.

První divize vyzbrojená touto raketou bude dislokována na základně Tejkovo v Ivanovské oblasti asi 300 kilometrů severovýchodně od Moskvy.

Podle Solovcova nové rakety ve výzbroji Strategických jaderných sil Ruska zajistí bezpečnost země v XXI. století. Velitel dodal, že současně byly zahájeny práce na vývoji nových raket, které by měly přijít do výzbroje v roce 2020.

Od roku 2015 budou mít ruská vojska ve výzbroji už jen nové rakety. Ve výzbroji strategických sil RS-24 nahradí starší nosiče RS-18, zvané v kódu NATO SS-19 Stiletto, a RS-20 (SS-18 Satan), které pocházejí ještě ze sovětských dob.

Rakety jsou odpovědí na americké plány

Mluvčí ruských strategických sil oznámil ve středu, že Rusko provedlo třetí zkoušku této rakety vybavenou dělenou hlavicí. Poprvé byla vyzkoušena loni v květnu, další zkouška následovala v prosinci.

V pátek ruské námořnictvo v oblasti Bílého moře zase úspěšně vyzkoušelo mezikontinentální raketu Bulava. Šlo o sedmé zkušební odpálení od roku 2005. Bulava má dolet až deset tisíc kilometrů a může nést až deset jaderných hlavic.

Vývoj nových raket je jednou z ruských odpovědí na chystané rozmístění prvků americké protiraketové obrany v Polsku a v České republice. Pro Rusy představuje instalace prvků amerického protiraketového štítu poblíž jejich hranic bezprostřední ohrožení, jakkoli Washington tvrdí, že systém není namířen proti Rusku a má jen chránit před potenciálními teroristickými útoky z takových nepřátelských zemí, jako je například Írán.
V Polsku umístěné americké antirakety by mohly zasáhnout ruské rakety vypálené na USA, které by letěly přes pól.

K napětí přispívají i snahy rozšiřovat NATO na východ. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv v pátek v Havaně s upokojením uvítal, že USA upustily od snah urychleně začlenit Ukrajinu a Gruzii do NATO. Naznačila to americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, která řekla, že Washington už nebude trvat na tom, aby oběma sousedním státům Ruska byl brzy oficiálně přiznán status kandidátských zemí.