"Ne všichni důvěrníci museli být vědomí spolupracovníci. Blanárikův svazek však naznačuje, že v jeho případě to mohlo být naopak," uvedla TV Markíza.

Před rokem 1989 byl Blanárik profesionálním vojákem. "Jako VKR (Vojenská kontrorozvědka pozn.red.) dosahoval velmi dobrých výsledků. Ochotně a iniciativně odevzdával poznatky charakterizující morálně-politický stav cvičících jednotek," uvádí se v jeho spisu.

V roce 1980 absolvoval několikaměsíční školení ve zpravodajském institutu zpravodajské správy Generálního štábu. "Prohloubil si odborné vědomosti z rozvědné i kontrarozvědné práce," pokračuje spis. Od roku 1981 pracoval Blanárik ve vojenském útvaru v Levicích.

Tajná služba ho zde měla nasadit na jeho kolegu a kamaráda majora Ladislava B. Toho kontrarozvědka podezírala, že tajně ubytoval rodinu ze západního Německa. Blanárik to měl zjistit a potvrdit. Na základě Blanárikových poznatků byl Ladislav B. zbaven funkce a byl převelen do Martina.

Bezpečnostní prověrku dostal

Tyto informace mohou otřást důvěryhodností NBÚ. V roce 2006 totiž Blanárik získal od NBÚ prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné. Na základě toho se může obeznámit s utajovanými skutečnostmi.

Tehdejší ministr obrany na základě této prověrky jmenoval Blanárika vojenským přidělencem na Ukrajině. Vědomí spolupracovníci komunistických tajných služeb však tuto prověrku dostat nemohou. "Jedná se o selhání orgánů, které připravovaly tyto bezpečnostní prověrky," uvedl tehdejší ministr obrany Martin Fedor.

Blanárik se stal ředitelem NBÚ po nástupu vlády Roberta Fica na návrh vládní Lidové strany HZDS Vladimíra Mečiara. NBÚ má za úkol chránit utajované skutečnosti před lidmi, kteří nejsou bezpečnostně spolehliví. Za takové považuje zákon vědomé spolupracovníky tajných služeb bývalého režimu. Podle odborníků takový člověk může být vydíratelný.