Článek
"Tato zpráva, ač se očekávala, bude s ulehčením uvítána v Bruselu, Paříži a Berlíně," citovala ČTK Simona O'Connora z analytického sdružení The Center. O´Connor dodal, že v Irsku, které v referendu smlouvu odmítlo, to bude velkou výzvou.
Podle předsedy Evropského parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa soud překonal mrtvý bod v procesu ratifikace smlouvy v Česku. "Tento akt je velmi významný především s ohledem na skutečnost, že 1. ledna 2009 Česká republika převezme podle rotačního principu předsednictví Evropské unie," řekl.
"Je to velmi dobrá zpráva. Je to úleva," řekl rakouský europoslanec ze socialistické frakce Hannes Swoboda. Také rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková řekla, výrok českého soudu je důležitý krok na cestě k prosazení smlouvy.
Britský liberál v EP Andrew Duff dodal, že by bylo od českého parlamentu moudré, aby smlouvu ratifikoval ještě do konce letošního roku. České vládě podle něj bude chybět věrohodnost pro předsednickou roli v EU, pokud nebude schopna zajistit ratifikaci dokumentu doma.
Irská média: je to krok vpřed
Irská média rozhodnutí Ústavního soudu označila za "velký krok vpřed v ratifikačním procesu" a za odmítnutí argumentů prezidenta Václava Klause. Listy Evening Herald a Irish Independent si také všímají toho, že Václav Klaus osobně u soudu argumentoval proti Lisabonské smlouvě a že ji podepíše, když ji podpoří irští voliči.
"Irsko je nyní jediným členským státem EU, který smlouvu odmítl," napsal list The Irish Times. Podle něj je verdikt českého soudu velkým krokem kupředu v ratifikačním procesu, který ale nezaručuje hladké schválení v obou parlamentních komorách.
Irsko odmítlo Lisabonskou smlouvu v červnovém referendu a Dublin by měl v prosinci předložit návrhy na vyřešení situace. Podle posledního průzkumu by lisabonská smlouva s několika dodatky nyní měla šanci být v referendu schválena. Vláda se však oblibě voličů netěší.
The Irish Times napsaly, že zvláštní parlamentní výbor zabývající se budoucností Irska v EU připustil možnost druhého irského referenda, pokud bude smlouvu doprovázet deklarace týkající se bodů, které vyvolaly před referendem v Irsku kontroverze. Deklarace by mohla například zajišťovat právo každé země mít svého komisaře. Podobný postup použilo Irsko v případě dvojího referenda při schvalování smlouvy z Nice z roku 2000 umožňující rozšiřující rozšíření EU.
Lisabonská smlouva
Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.
Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:
- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.
- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).
- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.
- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.
- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.
