Hlavní obsah

Ve Francii zatčen vojenský vůdce baskické ETA

PAŘÍŽ

Ve Francii byl v pondělí v brzkých ranních hodinách zatčen předpokládaný šéf vojenského aparátu baskické separatistické organizace ETA Mikel Garikoitz Aspiazu Rubina, přezdívaný Txeroki. Podle agentury EFE na operaci spolupracovali francouzští policisté se španělskými kolegy.

Foto: Laurent Dard, Reuters

Policie eskortuje Garikoitza Aspiazu Rubinu známého jako Txeroki.

Článek

Pětatřicetiletý Txeroki byl zatčen společně s další aktivistkou ETA Leire Lopezovou nedaleko lyžařského střediska Cauterets v horské oblasti na jihozápadě Francie. Oba byli po zuby ozbrojeni.

Nejvyšší velitel komand ETA je podezřelý mimo jiné z vraždy dvou policistů loni v prosinci. Rovněž dal pravděpodobně rozkaz k pumovému atentátu na madridském letišti v prosinci 2006, při němž přišli o život dva lidé a v jehož důsledku ztroskotala mírová jednání ETA s vládou.

V poslední době bezpečnostní síly způsobily ETA značné ztráty zatčením jejích čelných vůdců. Španělská vláda je dokonce přesvědčena, že počet jejích bojovníků se snížil na relativně malý počet. Organizace však pokračuje ve svých pravidelných atentátech.

Největší rána pro ETU od května

Dnešní zásah proti ETA je považován za největší ránu, kterou úřady uštědřily této zakázané organizaci od letošního května, kdy byl ve Francii zadržen nejvyšší velitel hnutí Francisco Xavier Lopez Pena.

"Dneškem je ETA opět slabší a španělská demokracie opět silnější. ETA sice ještě neztratila svou schopnost útočit a zraňovat, uštědřili jsme jí ale tvrdou ránu," komentoval zásah francouzské policie španělský premiér José Luis Zapatero na tiskové konferenci v Madridu. "To, že (Txeroki) padl do rukou policie znamená, že bude zachráněna řada životů," dodal Zapatero.

"Jaká může být lepší pocta našim padlým než zpráva, že byl dopaden člověk, který je připravil o život," prohlásil španělský ministr vnitra Alfredo Rubacalba. Zdůraznil, že Txeroki přímo řídil činnost všech bojových buněk ETA a nařizoval, kde mají udeřil.

ETA zahájila boj za nezávislost Baskicka koncem 60. let minulého století za vlády diktátora Franciska Franka. Za čtyři desetiletí připravila o život přes 800 lidí. Avšak vzhledem ke značné autonomii Baskicka, která zahrnuje i vzdělávání, zdravotnictví či státní podporu pro baskičtinu, se ETA dostává do stále větší izolace. Podle průzkumů veřejného mínění většina Basků nezávislost na Španělsku nechce. Sdělovací prostředky dokonce oznámily, že mezi ETA a jejím zakázaným politickým křídlem Batasuna panují neshody.

Reklama

Výběr článků

Načítám