Englarová je uměle udržována při životě od svých 19 let. Při autonehodě v roce 1992 utrpěla mnohočetná poranění a od té doby je v komatu na lůžku v nemocnici v rodném městě Lecco na severu Itálie.

Beppino Englaro usiluje o ukončení dceřina vegetativního stavu téměř deset let. V červenci mu soud v Miláně povolil odpojení Eluany od přístrojů. Výrok rozdělil Itálii na dva tábory a proti němu se postavil i Vatikán a katoličtí politikové.

Páteční potvrzení výroku odvolacím soudem je průlomovým rozhodnutím. Kritikové namítají, že odpojení trubic zajišťujících výživu je to samé, co eutanazie, která v zemi není dovolená. Milánský soud svůj výrok odůvodnil tím, že komatózní stav Englarové je nezvratný. Vzal také v potaz její výrok před nehodou, že kdyby měla někdy skončit odkázaná na přístroje uměle zajišťující život, raději by zemřela.

Případ Englarové byl srovnáván s kauzou Terri Schiavové, Američanky, která strávila ve vegetativním stavu 15 let, než jí v březnu 2006 bylo povoleno zemřít navzdory přání jejích rodičů. Rozhodnutí povolit smrt Englarové odsuzují kritikové jako vraždu ve jménu italského státu a národa.