Článek
Pro obnovení rozhovorů se podle šéfa francouzské diplomacie Bernarda Kouchnera, jehož země nyní EU předsedá a která na obnovení rozhovorů s Moskvou tlačila, vyslovily všechny státy EU s výjimkou Litvy. V tomto případě však pro souhlas unie není třeba jednomyslnost.
Evropská komise, která má tato vyjednávání za unii na starosti, tak může začít se zástupci Moskvy opět hovořit, i když to některá ze zemí blokuje. EU ale i vzhledem k tomu, že vůči Moskvě nepostupuje jednotně, snažila v této věci dosáhnout jednoty. To se ale nakonec nepodařilo. Spor je hlavně o to, zda Rusové splnily všechny podmínky z předchozích dohod s EU.
Vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana už před jednáním připustil, že Rusové mají v separatistických gruzínských regionech Jižní Osetii a Abcházii víc vojáků než před zahájením konfliktu. Právě stažení vojáků do pozic před začátkem srpnového střetu s Gruzií bylo podmínkou, kterou Brusel stanovil pro obnovení jednání. Zmiňované dvě oblasti vyhlásily na Gruzii nezávislost, kterou Moskva k nevoli EU uznala.
Podle komise ale ruský zásah v Gruzii zůstává nepřijatelný, stejně jako jednostranné uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie.