Porota krok zamítla poměrem hlasů 10:5. Mnohé tím potěšila, další pobouřila. Kritikové rozhodnutí označili za nelidské. „Existuje spousta lidí, kteří jsou už velmi staří a kteří stále čekají na spravedlnost,“ řekl Emilio Silva, šéf Asociace za oživení historické paměti.

Garzón usiluje o vyšetření zmizení desítek tisíc lidí za občanské války v letech 1936-1939 a za frankistické diktatury v letech 1939-1975. Nařídil proto otevřít hromadné hroby, aby byla lokalizována těla a aby se osvětlily okolnosti smrti zmizelých. Mezi hroby, které se měly otevřít, byl i hrob básníka Federica Garcíi Lorcy.

Garzón má podporu OSN a organizací za lidská práva. Odpůrci, včetně španělských politických a justičních špiček, tvrdí, že vyšetřování brání zákon o amnestii z roku 1977. Soudce právně zdůvodnil své rozhodnutí tím, že zmizení osob tvoří podle tehdy platného trestního zákona skutkovou podstatu trestného činu "trvalého protizákonného zadržování", které nepodléhá promlčení.

Tento trestný čin spadá podle Garzóna pod zločiny proti lidskosti. Odhaduje, že se jeho vyšetřování týká zmizení 114 266 osob v době od 17. července 1936 do prosince 1951.

Soudce požaduje úmrtní listy generála Franciska Franka a 34 vysokých činitelů jeho režimu, aby oznámil, že proti nim nebude již vedeno soudní stíhání. Naopak žádá ministerstvo vnitra o identifikaci hlavních vůdců falangy, extrémně pravicové organizace podporující Franka z let 1936-1951, aby proti nim mohl zahájit řízení, pokud jsou dosud naživu.