Hlavní obsah

Antrax ze zvířecí kůže zabil v Londýně výrobce bubínků

V Londýně v neděli podlehl antraxu španělský hráč na bubínky Fernando Gomez. Snětí slezinnou se zřejmě nakazil z kůží, z nichž vyráběl blány na bubínky. Jeho byt byl proto zapečetěn.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Pětatřicetiletý španělský hráč na bonga Fernando Gomez z východolondýnské čtvrti Hackney byl sedm dní hospitalizován na jednotce intenzivní péče v univerzitní nemocnici Homerton. O víkendu se ale jeho stav prudce zhoršil v neděli v jednu ráno zemřel obklopen rodinou.

Britská vládní Agentura ochrany zdraví (HPA) nechala Gomezův byt zapečetit a chystá inspekci jeho pracovní dílny, aby zjistila, zda v ní nejsou další zárodky této nemoci, která může způsobit infekci kůže anebo - jako v případě Gomeze - být vdechnuta do plic.

Sedmi lidem, kteří chodili do dílny, kde se zpracovávaly dovezené zvířecí kůže na bonga, byla preventivně nasazena antibiotika. Žádné příznaky sněti slezinné se však u nich neobjevily.

Poslední úmrtí tohoto druhu bylo v Británii zaznamenáno v roce 2006, kdy ve Skotsku zemřel padesátiletý Christopher Norris, který vyráběl umělecké předměty a hudební nástroje ze zvířecích kůží, z nichž se mu do plic dostaly spory antraxu. Pozdější vyšetřování naznačilo, že Norrise mohly zabít antraxem kontaminované bubínky ze západní Afriky, na které hrál během bubenické dílny.

Antrax (sněť slezinná)

Antrax neboli sněť slezinná je vysoce nakažlivé infekční onemocnění, které obvykle napadá dobytek. Je však poměrně snadno přenosné i na člověka, zejména vdechnutím nebo při požití nedokonale zpracovaného masa nakažených zvířat. Šíří se vzduchem, dotykem, vodou a potravinami. Do lidského organismu proniká kůží, zažívacím ústrojím a dýchacími cestami vdechnutím kontaminovaných spor.

Průběh nemoci u zvířat bývá většinou smrtelný, to samé platí i pro lidský organismus, pokud není ihned léčený antibiotiky.

Antrax, jehož bakterie je možné vyvinout s minimálním laboratorním vybavením, patří mezi obávané bakteriologické zbraně. Několik zemí se pokoušelo použít spory antraxu v zakázaných biologických zbraních, ani japonské pokusy z druhé světové války, prováděné v Mandžusku, však nepřinesly plný úspěch. Použití antraxu jako bojové látky zkoumal i Irák

Antrax také používají teroristé, kteří jej sypou do obálek.

Oficiální činitelé uvádějí, že lidem hrajícím na bubny vyrobené ze zvířecích kůží hrozí jen minimální riziko, které je naopak vysoké u těch, kdo kůže zpracovávají.

Reklama

Související témata:

Související články

Nález antraxu opět vyděsil Washington

Americká centrální banka oznámila, že při namátkové kontrole příchozích poštovních zásilek z počátku ledna nalezla podezřelý dopis obsahující spory antraxu....

Výběr článků

Načítám