„Neměli bychom používat jen metodu cukru, ale i biče proti těm, kteří se vyhýbají platit daně,“ prohlásil v úterý ministr a dodal, že ani Švýcarsko neposkytuje informace k zajištění důkazů proti provinilcům, takže by mělo být na černé listině daňových rájů, kterou chce sestavit do léta 2009 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zatím se tam ocitly Lichtenštejnsko, Monako a Andorra.

V reakci na Steinbrücka byl předvolán na švýcarské ministerstvo zahraničí v Bernu německý velvyslanec Axel Berg, kde mu bylo řečeno, že „švýcarská vláda je překvapena a pobouřena“ a že Steinbrückův „slovník považuje za nepřípustný“. Německý diplomat prý vysvětlil, že v Paříži nešlo jen o stanovisko Berlína, ale i dalších 17 zemí, členů EU a OECD.

Švýcarská ministryně zahraničí Michaele Calmy-Reyová prohlásila, že její země v debatě kolem daní „sázela zatím na dialog“, a oznámila prosincovou schůzku švýcarského prezidenta Pascala Couchepina se šéfem EK José Barrosem. 

Prohlášením z Paříže se cítilo dotčeno i Lucembursko, jehož premiér Jean-Claude zdůraznil, že jeho země „není připravena usednout dobrovolně na lavici obžalovaných“. Francie podle něj není lepší ve finanční morálce než Lucembursko.

Německá média komentují, že tak energická ostrá stanoviska proti daňovým rájům dosud nepadla a že Steinbrück s francouzským kolegou Erikem Woerthem pohrozili „pevným hlasem“ všem státům, které by chtěly daňovým šibalům a kriminálním propíračům peněz „poskytnout bezpečný přístav“. Tito šibalové nesedí podle ministrů „jen na ostrovech v Karibiku, ale i uprostřed Evropy“.

Daňovách rájů je půlstovka

Podle organizace Transparency International je ve světě na 50 daňových rájů, kde je bez státní kontroly deponováno přes sedm biliónů eur (178 biliónů Kč).

Na karibských ostrovech lze již prý za tisíc eur založit společnost osvobozenou od daní. Na britských Panenských ostrovech je takových společností ročně založeno několik tisíc.

Transparency upozorňuje, že i v Rakousku mají Němci ukryto díky bankovnímu tajemství na šest miliard eur. Hlavním rájem pro ně je však Lichtenštejnsko, odkud získala německá tajná služba BND za pět miliónů eur od bývalého bankovního úředníka jména téměř dvou tisíců podezřelých Němců, kteří si tam ulili miliardy.

Kvůli tomuto skandálu musel letos odstoupit šéf Německé pošty Klaus Zumwinkel a podezřelý je například i bavorský pověřenec pro ochranu dat Karl-Michael Betzl.