K tomuto volání přispívá především rostoucí uznání a obdiv k aktivitě a rozhodnosti, s jakou si v předsednické funkci počíná francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Je oceňována jeho zprostředkovatelská role v konfliktu mezi Ruskem a Gruzií a především jeho nynější aktivity v úsilí o překonání finanční krize.

Po Sarkozyho posledním vystoupení v Evropském parlamentu je možné slyšet již nahlas vyslovované přání, aby francouzské funkční období bylo prodlouženo nejméně na dvojnásobnou dobu, tedy alespoň na rok, píše Kurier. Podle listu zazněly takové úvahy například i od předsedy Evropské komise Josého Barrosa nebo od lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera.

Česká diplomacie je prý spíše proamerická

Kromě dobrého zvládání krizových situací ze strany Sarkozyho jsou důvodem pro tyto úvahy i pochybnosti o příští předsednické zemi - České republice, pokračuje Kurier. V tomto případě se spojují dohromady hned dvojí obavy: jednak z toho, že pro malou členskou zemi by zvládání tak velké krize bylo obtížnější než pro velkou mocnost, jednak jsou v EU silné pochybnosti o proevropské politice pražské vlády.

Zahraniční politika Česka je v Bruselu a Štrasburku považována za spíše proamerickou než proevropskou. Teď se spor mezi prezidentem Václavem Klausem a premiérem Mirkem Topolánkem o evropský kurz země ještě dále prohloubil. Klaus oznámil, že ani v době českého předsednictví nevyvěsí na Pražském hradě evropskou vlajku. To není dobré znamení pro vedení unie v bouřlivých časech, soudí Kurier.