Článek
Ještě ve čtvrtek dopoledne se totiž na základě prohlášení některých unijních předáků zdálo, že prosincový termín dohody může být ohrožen. Proti výraznému snížení emisí skleníkových plynů se postavila například Itálie nebo Polsko.
Představitelé zemí EU také vyzvali Evropskou komisi a francouzské předsednictví, aby v nadcházejících týdnech přišly s adekvátní odpovědí na výzvy vyplývající z balíčku.
Unie se loni na jaře zavázala, že do roku 2020 sníží objem emisí skleníkových plynů o 20 procent. Pokud by se k tomuto cíli připojily i další země světa, EU by prý emise snížila až o 30 procent. Zároveň slíbila, že zvýší podíl obnovitelné energie na krytí energetické spotřeby na pětinu.
Evropská komise, výkonný orgán 27členného bloku, pak přišla se souborem opatření, jak těchto cílů dosáhnout. Jde třeba o změny v systému obchodování s emisními povolenkami, navýšení podílu biopaliv či návrhy na skladování oxidu uhličitého.
Některé návrhy se však staly terčem kritiky různých států, které mimo jiné upozorňují i na náklady, které boj proti změnám klimatu bude znamenat pro jejich podniky. Některé země včetně ČR třeba chtějí prosadit, aby si elektrárenské společnosti nekupovaly od roku 2013 všechny povolenky na emise skleníkových plynů, jak navrhla komise. Chtějí, aby zavádění tohoto opatření bylo postupné. Jiné státy varují před dopady aukcí povolenek na energeticky náročný průmysl, například hliníkárny či cementárny.