Deník La Repubblica citoval nejmenovaný zdroj z prostředí mafie, podle něhož spisovatel musí zaplatit životem za to, že jeho úspěšně zfilmované dílo způsobilo „mnoho křiku pro nic“ a vedlo k „chaosu“ v řadách organizovaného zločinu.

„Kniha mafii pobouřila,“ řekl podle listu exmafián, který se v září setkal s policejním důstojníkem, jemuž prozradil plány klanu Casalesiových. Ti získali jméno podle Casal di Principe, bašty camorry.

Vražedný plán je v operační fázi

Jedna z nejmocnějších a nejvlivnějších „rodin“ prý připravila atentát za použití bomby a rozbušky na dálkové ovládání na dálnici Řím–Neapol, kterou Saviano spolu s policejním doprovodem často jezdí. Indiskrecí médií vyšlo najevo, že oním „utajeným“ informačním zdrojem je Carmine S., bratranec bosse Casalesiových Franceska Schiavoneho, zvaného Sandokan. Carmine, který od roku 1993 spolupracuje s policií, vystoupil mimo jiné jako klíčový svědek v procesu, v němž soud vyměřil Sandokanovi doživotí.

Ačkoli Carmine žije se změněnou identitou kdesi ve Středomoří, udržuje si i nadále dokonalý přehled o dění v podsvětí. Vražedný plán, který se podle Carmineho dostal do „operační fáze“, připomíná atentát z 23. května 1992. Tehdy půl tuny trhavin roztrhalo na dálnici u Palerma legendárního antimafiánského soudce Giovanniho Falconeho, jeho manželku a tři osobní strážce.

Autor v utajení

Saviana střeží ve dne v noci ozbrojení karabiniéři, neustále mění místa pobytu, a pokud má někde vystoupit, speciální policejní komando zajišťuje celé okolí.
„Můj život se změnil od základů. Jsem nedůvěřivý, podezřívavý, vidím všude stíny,“ svěřil se nedávno.

Na otázku, zda by Gomorru, které se prodalo v Itálii 1,2 miliónu výtisků a která vyšla ve 42 jazycích, znovu napsal, odpověděl: „Každé ráno se ptám, proč jsem to udělal, a nenacházím odpověď, nevím, zda to mělo cenu…“

Když se dozvěděl, že Casalesiovi nad ním vynesli rozsudek smrti, fatalisticky si posteskl: „Co mohu dělat? Pokračovat jako dříve. Nemám jinou volbu než vytrvat, vytrvat, vytrvat.“

V Savianově knize dostali oběti i viníci tváře a jména. Připravoval ji léta. Pracoval jako číšník, na stavbě, jako průvodce turistů. Měl oči dokořán. Kmotři mají podle něj hodně daleko do stereotypního obrazu tradice ctěných bossů v černých nedělních oblecích. „Devadesát procent svého všedního dne prožijí jako naprosto běžní šéfové úspěšných firem. Někteří se příležitostně chovají jako jejich vzory ve filmech.“

Rizika si je velmi dobře vědom od samého počátku. „Od té doby, co jsem na světě, camorra zabila přes 3 500 lidí,“ upozorňoval krátce poté, co se Gomorra dostala ke čtenářům.