Na čerstvý vzduch mohla žena vyjít jen na hodinu denně, a to pouze na uzavřený dvorek, kam chodila krmit psa. V pět odpoledne manžel zamykal vchod do domu a okna barikádoval okenicemi. Ani uvnitř ale neměla žena svobodu: stihl ji dokonce zákaz sledovat televizi a musela snášet časté nepříčetné žárlivé scény, které manžel předváděl.

Ztrápená žena začala trpět sílící srdeční vadou, kvůli níž musela být nyní hospitalizována. Když ji lékaři dali trochu dohromady, nevrátila se z nemocnice domů, ale utekla k dceři, a společně se obrátily na policii.

Dcera a syn policistům popsali atmosféru permanentního útlaku a násilí, v níž prožili dětství. Syn proto ve čtrnácti utekl z domu, dcera hned po svatbě o tři roky později. Poté despota zakázal manželce se s potomky stýkat. Nyní ho před uzavřením případu soud zatím vykázal z domu, kde se půl století choval jako otrokář.