„Pokud bude soud rozhodovat nezávisle, nemůže tak hrubé pošlapání mezinárodního práva schválit,“ prohlásil už dříve srbský ministr zahraničí Vuk Jeremič. Dodal nicméně, že Bělehrad je připraven uznat každé rozhodnutí, které soud přijme. ICJ rozhoduje spory právní povahy mezi svrchovanými státy.

Kosovo vyhlásilo jednostranně nezávislost 17. února tohoto roku, srbský parlament ale tento krok označil za neplatný.

Bělehrad už dal navíc najevo, že hodlá u ICJ žalovat všechny země, které Kosovo uznaly. Ze 192 členských států OSN tak dosud učinilo pouze 47, vedle Spojených států i většina zemí EU, mezi nimi Česko.

USA jako hlavní zastánce nezávislosti už daly několikrát najevo zklamání nad malou podporou Kosova ve světě. „Západ má nyní důvod se obávat že soudní posuzování integraci Kosova mezi ostatní svrchované státy dále zpomalí,“ uvedla agentura Reuters.

Česko se zdrželo

Srbský požadavek podpořilo 77 zemí, šest států bylo proti a 74 se hlasování zdrželo. Mezi ně patřilo i Česko. „Podle našeho názoru by přenášení celé záležitosti před soud situaci pouze zkomplikovalo. Navíc se může stát, že ICJ by rozhodoval dlouhé měsíce a roky a nakonec oznámí, že jde o politické rozhodnutí, jak se už několikrát v minulosti stalo,“ řekla Právu mluvčí Ministerstva zahraničí ČR Zuzana Opletalová.

Kosovský premiér Hashim Thaci už před hlasováním řekl, že „jakýkoli verdikt soudu nemůže nezávislost Kosova ohrozit“.

Ujistil ho o tom i vysoký představitel EU v Kosovu Pieter Feith. „Nezávislost Kosova je uzavřená věc, o které se dál jednat nebude,“ řekl v pondělí v kosovské Prištině.

Francouzský velvyslanec při OSN Jean-Maurice Riper už před časem Bělehrad varoval, že snaha hnát celou věc před soud může poškodit snahy Srbska o vstup do EU.

Kosovo
Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku 17. února. Nový stát od té doby uznalo na 50 zemí, včetně České republiky. Srbsko naopak samostatné Kosovo odmítá a dál ho považuje za součást svého území, na straně Bělehradu stojí například také Rusko.

Na území dvoumiliónového Kosova žije 90 procent albánských a deset procent srbských obyvatel. Převážná většina Srbů obývá sever země, který hraničí se Srbskem. Tamější Srbové si vytvořili vlastní samosprávu a požadují připojení k Srbsku. Centrální kosovská vláda na ně nemá prakticky žádný vliv, jakékoli další posouvání hranic ale striktně odmítá