Největší země EU jednají v Paříži o finanční krizi

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy doufá, že se na schůzce dojednají alespoň takové kroky, které zastaví prohlubování problémů. První krok k omezení dalšího šíření krize v pátek učinila americká Sněmovna reprezentantů, která schválil plán stabilizace tamního finančního systému.

O podobné podpoře údajně nyní uvažuje také Evropská unie. "Paulsonův plán navrací důvěru, teď je třeba jej uvést do praxe," řekla k pátečnímu schválení amerického plánu francouzská ministryně hospodářství a financí Christine Lagardeová. Plán sestavil ministr financí USA Henry Paulson ve spolupráci s centrální bankou (Fed).

Na podporu fungování svého finančního systému chtějí Američané vynaložit až 700 miliard dolarů, v přepočtu asi 12 biliónů Kč. Několik zdrojů blízkých evropským vládám v minulých dnech uvedlo, že Francie navrhuje vytvořit v Evropské unii záchranný fond, v němž by bylo asi 300 miliard eur (asi 7,4 biliónu Kč).

Oficiální místa v Paříži nicméně všechny takové informace tvrdě popírají a tvrdí, že žádný takový návrh ani neexistuje. "Řada z nás se snaží předložit návrhy. Jsme v oblasti formulace myšlenek, žádný plán zatím nemáme," řekla ve středu Lagardeová. Ten den se spekulace na toto téma objevily poprvé.

Členské země EU podle ministryně zatím pouze diskutují o tom, jak na finanční krizi reagovat. "Už jsme řekli, že hospodářská situace je velmi složitá, růst prudce zpomalil a my letošní rok uzavřeme růstem kolem jednoho procenta," řekla k vyhlídkám francouzské ekonomiky Lagardeová, když v sobotu navštívila pařížský autosalon.

Sobotní vrcholné schůzky v Paříži se účastní zástupci Francie, Německa, Británie a Itálie, tedy celá evropská část skupiny G7. S nimi jednají činitelé Evropské komise a Evropské centrální banky (ECB), včetně prezidenta ECB Jeana-Clauda Tricheta.