Podle amerického vojenského zdroje je plán nových sil kompromisem, jenž má uklidnit zejména nové členy Aliance, a to bez přímé konfrontace s Ruskem. V debatě o dopadu kavkazské války na transformaci sil NATO zesílily hlasy, že vedle expedičních schopností je třeba dbát i na teritoriální obranu. Názor, že NATO nepodniká dost pro účinnou obranu svých nových členů, zazněl už loni jak z Varšavy, tak také z úst českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v rozhovoru pro list Financial Times Deutschland.

„Umím si jen stěží představit, že ti, kdo jsou nyní v NATO, pociťují skutečnou vojenskou hrozbu z Ruska,“ prohlásil Gates před čtvrteční pracovní večeří ministrů za zavřenými dveřmi, na niž byl pozván i gruzínský premiér Lado Gurgenidze. Šéf Pentagonu nicméně soudí, že ruský postup je „víc zastrašováním než vyhlídkou na skutečnou vojenskou akci“. Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer upozornil, že konflikt v Gruzii se trestáním Ruska nevyřeší.


Vyzbrojit Tbilisi není na pořadu dne

Není však zatím jasné, které země NATO by pro nové síly poskytly jednotky a výzbroj, kdo by rozhodoval o jejich nasazení a za jakých okolností. Spojenci mají problémy pokrýt požadavky mise v Afghánistánu a projekt sil rychlé reakce (NRF) léta vázne.

„Dnes není vyzbrojování Gruzie na pořadu dne,“ řekl Ivan Dvořák, ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany na otázku Práva, zda ČR pomůže obnovovat gruzínskou armádu. „Je nutné vyhodnotit veškeré souvislosti a analyzovat, co se vlastně stalo, a bude na gruzínské straně, jaké bude mít potřeby,“ dodal.