Medvěděv prohlásil, že role NATO v gruzínském konfliktu ukázala, že aliance není s to zajistit bezpečnost v Evropě a že je třeba hledat nový bezpečnostní mechanismus. "Co NATO zabezpečilo? Co NATO zajistilo? NATO jen vyprovokovalo konflikt, nic jiného," řekl šéf Kremlu při setkání se zástupci občanských sdružení v Moskvě.

Západ podle něj svým vyhrocováním sporu tlačí Rusko za novou železnou oponu, což Moskva nechce. „Jsme zatlačováni za tlustou zeď, za železnou oponu k autonomnímu vývoji, místo abychom se podíleli na civilizovaném partnerství s ostatními zemi, uvedl Medvěděv.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer před zahájením schůzky vyzval k opatrnosti ve vztazích s Ruskem. Podle něj není možné hledat jen takové řešení, které by Rusko trestalo, a alianci prý nejde ani o "verbální eskalaci". Mluvčí NATO James Appanthurai sdělil: „Není nic provokativního na podpoře demokratických reforem a na podpoře aspirací země posunout se k euroatlantické komunitě.

Gruzii se členství v NATO vzdaluje

Nezávislý britský Mezinárodní ústav pro strategické situace se postavil proti vstupu Gruzie a Ukrajiny do NATO. Tbilisi podle něj nezodpovědným napadením Jižní Osetie vyprovokovalo Rusko. Reakce Moskvy byla neadekvátní, ovšem podle ústavu Neodpovědná gruzínská vláda tak oslabila své šance na přijetí do  NATO.

Také u Ukrajiny by měla aliance počkat, protože se vláda rozpadla poté, co prezident Juščenko jednoznačně podporoval v konfliktu Gruzii. Ukazuje se, že v ukrajinská populace není jednotná v otázce pohledu na vstup do NATO. NATO by podle ústavu mělo přehodnotit svou politiku expanze na východ.

I mluvčí NATO James Appathurai uvedl, že ministři zváží strategické důsledky konfliktu v Gruzii pro alianci.

Diplomaté také připomínají, že Rusko poprvé uplatnilo v praxi doktrínu o obraně svých občanů v zahraničí, a pro NATO je důležité, zda operace v Gruzii je jednorázovou záležitostí, nebo signálem, jak se Moskva hodlá chovat soustavně.

Polsko chce hlavně obranu před Ruskem

Pobaltské státy a Polsko se po gruzínské také obávají, že orientace NATO na expediční síly, jaké jsou nasazeny v Afghánistánu, může jít na úkor stálých kapacit umístěných přímo v členských zemích a zaměřených na jejich obranu. Boj proti radikálům v Afghánistánu přitom je jedním z priorit NATO. Ruská hrozba, že neumožní přelety letadel do Afghánistánu může situaci mírně zkomplikovat, většina pomoci tam míří z Pákistánu, jenž je ale nestabilní.

Aliance by vzhledem ke gruzínské krizi měla přehodnotit a přeformulovat své vztahy s Ruskem a aktualizovat svou obrannou strategii, řekl polský ministr obrany Bogdan Klich. V rozhovoru pro polský tisk zdůraznil, že plánování společné obrany NATO "musí brát v úvahu potřeby zemí střední Evropy, zvláště Polska." Dodal, že Varšava také požaduje, aby aliance hledala diplomatické řešení i ostatních konfliktních situací v oblasti bývalého Sovětského svazu, například v moldavském Podněstří.

Americký ministr obrany Robert Gates ale ještě před jednáním vyjádřil přesvědčení, že žádný z členů NATO nepociťuje ze strany Ruska "skutečnou vojenskou hrozbu". "Do jisté míry tu je neklid, ale je to spíš v důsledku tlaků a zastrašování než perspektivy vojenské akce," řekl Gates, ale připustil, že mezi členy existují různé názory na to, jakým způsobem reagovat.