Článek
"Už jsme přežili tři německé říše, přežijeme i čtvrtou,“ napsal panovník v dopise Michaelu Blumenthalovi (82), řediteli Židovského muzea v Berlíně, v němž mu vysvětloval, proč nezapůjčí na výstavu ze svých sbírek obraz nizozemského malíře Franse Halse ze 17. století.
Kníže do Berlína napsal, že jeho země nemá nadále v úmyslu zapůjčovat do Německa jakákoli další díla. Obává se prý "selektivního užívání právního státu ve Spolkové republice".
Vaduz a Berlín jsou ve sporu kvůli obrazu Pietera van Laerse Velká vápenka. Ten kdysi patřil lichtenštejnskému knížeti Františku Josefu II. Po druhé světové válce ho tehdejší Československo na základě dekretů prezidenta Beneše zabavilo.
Velkou vápenku v roce 1991 zapůjčil Památkový ústav v Brně na výstavu do Německa, kde na něj lichtenštejnský panovník vznesl nárok. O obrazu rozhodnutí padlo v roce 1998, kdy čtyři německé soudy postupně zamítly žalobu, návrh na revizi sporu a konečně i ústavní stížnost, které podával Hans Adam, a obraz se vrátil zpátky na zámek Valtice.
Lichtenštejnsko však hnalo spor ještě výš, až k Evropskému soudu pro lidská práva a nakonec před Mezinárodní soudní dvůr v Haagu , kde napadlo rozhodnutí německých soudů. Obě instituce nárok Vaduzu zamítly.
Napětí mezi oběma zeměmi zvýšila aféra kolem banky LGT. Letos v únoru vyšlo najevo, že do lichtenštejnské banky LGT uložili své příjmy mnozí zámožní Němci, aby se vyhnuli placení daní doma. Aféra vyústila do značného napětí mezi Berlínem a Vaduzem.