Volná ruka, kterou Američané poskytli gruzínskému vedení, přispěla ke konfliktu v Gruzii; Spojené státy by se nyní měly takového přístupu vzdát, řekl Medvěděv. Jeho kritika na adresu USA ovšem podle agentury Reuters byla měkčí než výroky jeho předchůdce v prezidentské funkci a současného premiéra Vladimira Putina. Ten už dříve obvinil Washington z organizování násilí v Gruzii ve snaze pomoci republikánskému kandidátovi v jeho boji o Bílý dům.

"Spojené státy aktivně pomohly Gruzii s formulováním její vojenské politiky a zásobily ji penězi i zbraněmi," řekl Medveděv v interview italské televizní společnosti RAI, které bylo natočeno v jeho letní rezidenci v černomořském letovisku Soči.

"Bohužel, z určitého hlediska daly (gruzínskému prezidentovi Michailu) Saakašvilimu volnou ruku k jakékoli akci, včetně akce vojenské. To všechno se pak proměnilo v agresi. Je to velmi smutné a myslím si, že je načase pro naše americké partnery, aby přehodnotili své vztahy s nynějším (gruzínským) režimem, když už pro nic jiného tak proto, že (Saakašvili) dostal Gruzii do velmi prekérní situace," zdůraznil Medvěděv.

Moskva už podle ruského prezidenta nepovažuje Michaila Saakašviliho za gruzínského prezidenta. "Je to politická mrtvola," řekl Medvěděv. "Pokud jde o gruzínské úřady, pro nás nynější režim zbankrotoval, prezident Saakašvili pro nás neexistuje, je to politická mrtvola." Medveděv dodal, že Rusko je samozřejmě ochotno posoudit nejrůznější otázky, včetně pokonfliktního urovnání.

"Na konferencích i na jiných mezinárodních fórech. Ale chtěli bychom, aby mezinárodní společenství mělo na paměti, kdo začal agresi a kdo má odpovědnost za smrt lidí, jakou cenu bylo třeba za to zaplatit," řekl ruský prezident.

Rusko se vyloučení z mezinárodního společenství neobává

Medvěděv také zdůraznil, že Rusko se nebojí, že by bylo vyloučeno z mezinárodního společenství. Skupina G8 by podle jeho slov nemohla bez Ruska fungovat. Pokud jde o NATO, kdyby přerušilo své styky s Ruskem, tak by také ztratilo více, než by ztratilo Rusko, soudí šéf Kremlu.

Rusko minulý měsíc vyslalo armádu do Gruzie v reakci na pokus Tbilisi ovládnout silou separatistickou Jižní Osetii. Tato gruzínská provincie se, stejně jako další separatistická oblast Abcházie, těší ruské podpoře. Ruští vojáci vytlačili gruzínské síly z Jižní Osetie a pak se sami přesunuli do gruzínského vnitrozemí.

Na gruzínském území Rusové operují i po uzavření dohody o příměří, kterou zprostředkovala Francie. Na naléhání západních zemí, aby se Rusové z Gruzie stáhli, Moskva odpovídá, že její vojáci představují mírové síly a že dohoda jejich přítomnost na gruzínském území umožňuje.