Vyjednavači vkládají naději především do obou umírněných představitelů znesvářených stran - nově zvoleného prezidenta řecké Kyperské republiky Demetrise Christofiase a vůdce kyperských Turků Mehmeta Aliho Talata.

Obě komunity v minulosti už podnikly několik pokusů o znovusjednocení země, která získala v roce 1960 nezávislost na Velké Británii. Všechny snahy ale skončily nezdarem. Neúspěšné bylo i referendum o sjednocení v dubnu 2004, jež se konalo odděleně v obou částech ostrova, přičemž kyperští Řekové projekt vypracovaný tehdejším generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem odmítli.

Experti očekávají tvrdá vyjednávání. Nejproblematičtější se zdá být status budoucího federativního státu v obou částech země. Kyperští Turci, jejichž tzv. Severokyperská turecká republika není mezinárodně uznávána, požadují, aby se skládal ze dvou suverénních států. Tuto myšlenku ale kyperští Řekové odmítají. Jejich Kyperská republika je naopak mezinárodně uznaným subjektem, přičemž zahrnuje i území republiky kyperských Turků, kterou uznává jen Turecko.

Ačkoli ke Kypr od května 2004 členem EU, není unijní legislativa v turecké části ostrova prakticky naplňována.