Příčina je prostá: ceny jsou tu o dost nižší, než v Bratislavě. "Před čtyřmi lety jsem koupil starší dům v maďarské obci Rajka za půl miliónu korun. Za to jsem v Bratislavě nedostal ani garsonku. Zájem Slováků o zdejší nemovitosti ceny postupně zvyšuje, ale stále se to vyplatí," řekl Právu konatel realitní kanceláře Mikuláš Rusó.

Slováci proto kupují domy a pozemky už také ve vzdálenějších obcích jako jsou Dunakiliti, Bezenye nebo Feketeerdö, kde jsou ceny ještě o 20% nižší.
Celé tajemství tkví v tom, že pro Maďary je Rajka odlehlou částí země, jenže z centra Bratislavy je to jen 20 kilometrů.

"Maďaři z Rajky, kteří dlouhá léta dojížděli za prací do okolních měst, rychle pochopili, že pokud Slovákům prodají svůj dům, mohou si za utržené peníze koupit dům nebo byt přímo ve městě Mosonmagyaróvár, kde převážně pracují a ještě jim něco zůstane na kontě v bance. Po vstupu obou zemí do Schengenu, Rajku opustili také policisté, kteří léta pracovali na slovensko - maďarské hranici a tak se uvolňovaly další domy," vysvětluje Rusó.

V současnosti žije v obci Rajka 2500 obyvatel, z nichž je přes 20 procent Slováků. "Nejsou s nimi žádné problémy. Jsou to slušní lidé," říká László Kormos. Vztahy Maďarů a Slováků nenarušila ani ostrá slova politiků v Bratislavě a v Budapešti. "My tu žijeme ve shodě," dodává Kormos. Starosta obce chtěl pro slovenské děti zřídit slovenskou třídu ve školce a ve škole, ale zájem je zatím malý. "Slováci raději vozí své děti do Bratislavy, nebo je dávají zdejších do maďarských tříd, aby se naučily jazyk," vysvětluje Rusó.

Igor Melicherčík koupil loni starší dům za 1,7 miliónu slovenských korun. "Maďarsky jsem neuměl, ale už na druhý den jsem zdravil jó napot, jako všichni kolem. Je tu božský klid, v práci v Bratislavě jsem za patnáct minut. Lidi jsou zde bezprostřední, pomáháme si a nemáme žádné problémy," opisuje život v maďarské obci. Vzpomíná, že když poprvé v životě viděl svého maďarského souseda, ten mu hned nabídl, že mu pokosí trávník.

Wolfsthal - předměstí Bratislavy


Rovněž rakouské vesnice Kittsee, Berg nebo Wolfsthal jsou od slovenského hlavního města vzdálené jen pár kilometrů, přičemž pozemky jsou i zde levnější, než v Bratislavě. "Zájem Slováků o domy a pozemky je obrovský," říká Monika Bieberová z obecního řadu ve Wolfsthalu. Podle starosty Wolfsthalu Gerharda Schödingera se v obci zatím usadilo asi 50 Slováků. "Odhaduji, že do dvou let bude v obci bydlet 150 až 200 Slováků. Zájem Slováků však postupně zvyšuje ceny pozemků," dodává.

Miriam Sosková svého rozhodnutí přestěhovat se z Bratislavy nelituje. "Za pozemek jsme zaplatili méně, než bychom zaplatili v Bratislavě. S bydlením v obci Wolfsthal jsem velmi spokojená. Je tu klid, jsou tu příjemní lidé a do Bratislavy to mám sedm kilometrů," říká. Pochvaluje si, že letos začal jezdit do Wolfsthalu autobus bratislavské městské hromadné dopravy.

Rozený Bratislavan Jozef Podhoranský se přestěhoval do Wolfsthalu před rokem. "Prodal jsem byt v centru Bratislavy. Oba s manželkou jsme hudebníci a tady nikoho nerušíme. Do práce to mám 11 kilometrů," pochvaluje si.