„Vidíme, že odpověď ruských vojsk byla naprosto opodstatněná útokem na ruské mírové síly v Jižní Osetii,“ prohlásil.

Rusko ale podle něj zašlo příliš daleko, když jeho jednotky vstoupily na území Gruzie. Za hlavní pro Rusko nyní označil dodržování šestibodového mírového plánu a přiznání územní integrity Gruzie. Zároveň odmítl, aby se urovnání gruzínsko-osetského konfliktu odehrálo podle kosovského scénáře.

„Kosovo je zcela zvláštní případ, který nemůže sloužit jako precedent,“ dodal s tím, že Jižní Osetie je v úplně jiné situaci.

Gruzínský náměstek ministra obrany Batu Kutelija v listě Financial Times řekl, že Gruzie ruskou odpověď na svůj útok na Jižní Osetii nečekala a byla na protiútok naprosto nepřipravena. Gruzínská vojska šla prý do útoku, přestože neměla dostatečně silnou obranu pro případ silného odporu. „Bohužel jsme tomu nepřipisovali velkou důležitost. Nebyli jsme na takovou možnost připraveni,“ potvrdil.

Gruzínská armáda byla podle něj vybavena na pomoc Západu při zahraničních misích nebo na boje se separatisty na svém území, ne však pro válku s Ruskem.

Rusko část vojáků v Gruzii ponechá

Ruské jednotky se včera stáhly z města Gori, na dalších místech ale jejich odchod vázl. Podle vrchního velitele sil NATO v Evropě, amerického generála Johna Craddocka, který pobývá v Tbilisi, pokračuje stahování příliš pomalu, pokud vůbec začalo. „Pokud se hýbají, pak hlemýždím tempem,“ řekl Craddock.

Rusko oznámilo, že si hodlá ponechat zhruba dva tisíce příslušníků mírových sil v nárazníkové zóně uvnitř Gruzie, aby mohlo předejít dalšímu krveprolití. „V oblasti bezpečnostní zóny, určené v souladu s principy urovnání konfliktu, kterými se Rusko neochvějně řídí, zůstanou jen ruští mírotvorci,“ oznámil ruský ministr obrany Anatolij Serďukov.

Podle Gruzie je však ochrana Jihoosetinců pouhou záminkou pro anexi gruzínského území. „Ruská federace se pak postará o to, aby se gruzínská ekonomika nikdy nevzpamatovala,“ řekla gruzínská ministryně zahraničí Eka Tkešelašviliová. Rusko tvrdí, že mu umístění jednotek umožňuje mírová dohoda.

Pentagon chce zpátky vozy Humvee

Pentagon podle agentury ITAR-TASS vyzval Moskvu, aby vrátila vojenské terénní vozy Humvee, zabavené během operace v Gruzii. Automobily jsou podle Američanů majetkem USA a v Gruzii byly jen na společném cvičení, po kterém se měly vrátit zpět. Nezveřejnil však, kolik vozů se dostalo do rukou ruské armády.

Ruská strana označila žádost Washingtonu za nekorektní a neodpovídající mezinárodnímu právu. „Pokud by v nich jeli američtí občané, pak bychom na jejich žádost asi odpověděli kladně. V automobilech však nebyli občané USA, přičemž teď zjišťujeme, kdo a za jakým účelem vozy dal k dispozici,“ řekl zástupce náčelníka ruského generálního štábu Anatolij Nogovicyn.

V OSN shoda v nedohlednu

Rada bezpečnosti OSN včera odmítla rezoluci o Jižní Osetii, jejíž přijetí zatím stojí ve slepé uličce. Kamenem úrazu je část textu, týkající se územní integrity Gruzie. Tu podporují USA a jejich západoevropští spojenci, v ruské verzi naopak tento bod chybí. Washington slibuje veto v případě, že Moskva nepřistoupí na kompromis, a trvá na urychleném stažení ruských jednotek z Gruzie. Kreml zase potvrzení celistvosti Gruzie odmítá s tím, že tato podmínka není součástí šestibodového mírového plánu.