Podle britského ministra zahraničí Davida Milibanda je aliance přesvědčena, že v ruském případě jde o porušení mezinárodního práva. Rusko vpádem do Gruzie překročilo přípustné meze, řekl novinářům po jednání šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.

Rusko invazi hájilo se slovy, že jen bránilo své příslušníky mírových sborů a ruské občany v odštěpenecké Jižní Osetii, do které Tbilisi vyslalo tanky.

NATO také obvinilo Rusko, že porušuje šestibodovou dohodu o příměří, protože se dosud nezačalo stahovat. Podle generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera Rusové neplní termíny (stahování).

Rusové sice přislíbili, že jejich jednotky se začnou stahovat již v pondělí, ale podle tiskových agentur zatím žádný takový pohyb v noci na úterý nenastal. "Rusko musí naplnit závazky, které dal prezident Dmitrij Medveděv," řekl před začátkem jednání Miliband.

Stanovisko NATO k rusko-gruzínskému konfliktu je podle Moskvy neobjektivní a odráží nadržování Gruzii, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Pohrozil zhoršením vztahů Ruska s NATO.

NATO podporuje těsné vztahy s Gruzií

Spojené státy vyzvaly alianci, aby upevnila politické a vojenské svazky s Gruzií a zvážila omezení spolupráce s Ruskem ve vojenské oblasti, jestliže se ruská vojska nestáhnou z Gruzie. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová se také vyslovila pro ustavení permanentní komise NATO - Gruzie, která by vzájemné svazky pomohla posílit.

Podle Riceové hraje Rusko riskantní hru, když znovu rozmisťuje jednotky kolem svých hranic, byť Moskva popřela, že by lodě balstké flotily měly být vyzbrojeny jadernými zbraněmi.

Pro tvrdší linii se kromě USA vyslovila i Velká Británie a Polsko. Požadují i tlak na Německo kvůli vstupu Gruzie a Ukrajiny do NATO. "Řekli jsme, že Gruzie by se mohla spolu s Ukrajinou stát členem NATO. To je pozice, kterou nyní budeme hájit,“ uvedl Miliband.

NATO zatím nechce přerušit kontakty s Ruskem

Šéfové diplomacií NATO chtějí donutit Rusko k naplnění dohody, kterou pomohla vyjednat Francie. Tato dohoda má vést k ukončení konfliktu, na jehož začátku stál gruzínský zásah v separatistické Jižní Osetii.

"Měli bychom vyslat jasný signál, že dohoda musí být naplněna a ruské jednotky by se měly stáhnout," uvedl nizozemský ministr zahraničí Maxime Verhagen.

 foto: Právo /ti

Přes výzvy k odchodu ruské armády z Gruzie se však šéfové diplomacií jen opatrně vyjadřovali k přerušení kontaktů mezi NATO a Ruskem, o nichž se v uplynulých dnech spekulovalo. Objevovaly se i názory uvažující o zrušení řadu let fungující Rady NATO-Rusko.

"Nejsem ten, co by věřil, že izolace Ruska je správnou odpovědí," dodal Miliband. Jeho německý kolega Frank-Walter Steinmeier zase zdůrazňoval, že účast NATO v dotčené oblasti je jen velmi omezená.Stahování Rusů vázne, zatím si s Gruzínci vyměňují zajatce.

:. Gruzie a Rusko si údajně vyměnily zajatce. Video: ČTK

Rusové nicméně dál tvrdí, že s odsunem vojáků již začali. Tvrdil to i ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin v rozhlasové stanici France Inter. Podle něj odchod armády ze země začal, ale je třeba "samozřejmě třeba počkat několik dní, než dojde k realizaci (mírového) šestibodového plánu".

"Úplné stažení záleží na politice (gruzínského prezidenta Michaila) Saakašviliho a na činnosti jeho jednotek," dodal Rogozin. Podle něj však "ruští mírotvorci" zůstanou v Jižní Osetii. Rusové s Gruzíny alespoň zahájili vzájemnou výměnu zajatců.

Ta se měla uskutečnit ve vesnici vzdálené asi 45 kilometrů západně od gruzínské metropole Tbilisi. Gruzíni prý Rusům předali pět zajatců včetně dvou pilotů, naopak Rusové předali gruzínské straně 15 Gruzínů včetně dvou civilistů. Podle zahraničních reportérů bylo několik zajatců na nosítkách.

Po konci schůzky mají dál jednat zástupci takzvaného předsednického tria EU (Francouzi, Češi a Švédové) s americkou ministryní zahraničí Condoleezzou Riceovou. Za Česko se schůzky účastní ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.