Soud tak vyhověl stížnostem dvou majitelů restaurací z Berlína a Tübingenu a provozovatele diskotéky z Heilbronnu. Ti upozorňovali na to, že v porovnání s velkými podniky s více místnostmi, z nichž jednu může majitel vyčlenit pro kuřáky, je zákon diskriminuje.

Ačkoli soudci platnost příslušných zákonů zčásti odložili, tyto legislativní normy zůstávají v platnosti s tím, že obě spolkové země musí do konce příštího roku schválit novou úpravu. Do té doby se zákaz nebude vztahovat na podniky s plochou do 75 metrů čtverečních a jedinou místností, do níž nemají přístup mladiství.

Ačkoli středeční verdikt platí formálně jen pro dvě ze šestnácti spolkových zemí, má symbolický význam i pro provozovatele hostinců v jiných oblastech země. I většina připravovaných úprav v dalších regionech totiž přepokládá výjimky, především pro podniky s více místnostmi.

Zákaz kouření v restauracích spadá ve Spolkové republice do pravomocí spolkových zemí, nikoli berlínské vlády, takže k regulaci kouření postupně přistoupily všechny  země. Justice ve spolkových zemí Šlesvicko-Holštýnsko, Sasko a Porýní-Falc už dříve odložila platnost těchto zákonů pro podniky s jediným zaměstnancem.

Hostince v SRN ztrácejí zákazníky

V zájmu ochrany zdraví obyvatel je v Německu zakázáno kouřit ve veřejných budovách, železničních stanicích, letištích, ale i v restauracích, z čehož zákon vyjímal podniky se zvláštními prostory pro kuřáky, v nichž nekuřáci nebývají tolik vystaveni rizikům spojeným s tzv. pasivním kouřením.

Ústavní soud tudíž konstatoval, že ochrana lidí před zdravotními riziky a tedy následky kouření zůstává důležitým celospolečenským dobrem. V posledním čtvrtletí roku 2007 se kvůli zákazu kouření snížil obrat hospod a diskoték o celých čtrnáct procent. Naproti tomu v Porýní-Vestfálsku, kde v tu dobu zákon ještě neplatil, klesl v průměru o osm procent. I restaurace si stěžují na úbytek hostů. Ze zemí, kde si na tabáku nikdo nepochutná, hlásí restauratéři pokles o 6, 3 procenta, v ostatních spolkových státech jen o 5, 4 procenta.