Článek
Polský prezident svůj odmítavý postoj uvedl v rozhovoru pro polský list Dziennik uveřejněném v den, kdy začalo francouzské předsednictví Evropské unie. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy přitom za jednu z priorit předsednictví považuje vyřešení krize okolo Lisabonské smlouvy.
„V tuto chvíli nemá otázka na smlouvu žádný smysl,“ uvedl polský prezident, který se vždy stavěl negativně k dokumentu o reformě EU. „Jestliže jeden poruší zákon o jednohlasnosti, tak už (jednota) nikdy nebude existovat,“ dodal. Kaczyński také doposud dokument o přijetí smlouvy nepodepsal, přestože Sejm text schválil již v dubnu.
Znepokojený premiér Donald Tusk
Premiér Donald Tusk je Kaczyńského rozhodnutím znepokojen a doufá, že prezident brzy změní názor. Podle něj je v zájmu Polska rychle ratifikovat novou unijní smlouvu, kterou na evropské scéně vyjednával sám prezident.
Také Evropská komise v reakci na slova polského prezidenta připomněla, že text smlouvy dojednával právě on společně s dalšími partnery v EU.
V Německu a ČR rozhodují
S podpisem čeká i německý prezident Horst Köhler, v Německu musí o smlouvě ještě rozhodnout Ústavní soud. V ČR se o dokumentu dosud nehlasovalo, čeká se na vyjádření Ústavního soudu.
Evropští analytici se bojí, že po Kaczyńského vystoupení by se mohl utvořit česko-polský dvojblok proti smlouvě, protože prezident Václav Klaus není jejím příznivcem a mnozí zákonodárci také ne, i když premiér Mirek Topolánek nedávno překvapivě otočil kormidlo a začal se k textu stavět kladně.
Lisabonská smlouva
Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.
Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:
- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.
- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).
- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.
- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.
- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.
Podle Kaczińského není reforma EU nutná. „Unie ... funguje a bude dál fungovat. Jistě to není ideální, ale u tak komplikované struktury to nemůže být ideální,“ řekl prezident.