Opozice Sarkozyho obviňuje ze snah vrátit Francii do dob poválečné cenzury a z následování příkladu italského premiéra Silvia Berlusconiho, který ve vlasti ovládá značnou část mediálního prostoru.

Sarkozymu Francouzi občas přezdívají teleprezident. V televizních pořadech se hlava státu objevuje ráda a pozorně sleduje jejich hodnocení. Soukromě se měl Sarkozy vyjádřit, že nebýt prezidentem, rád by se stal televizním manažerem. Když ale tento týden pronesl, že jmenování šéfa státní televize vládou bude demokratičtější, vyvolal bouři nevole.

Ve Francii se tak znovu propírá prezidentův vliv na média a jeho spojení s mediálními magnáty. V této souvislosti se na Sarkozyho snesla kritika naposledy před měsícem. Prezident měl stát za jmenováním Laurence Ferrariové na post hlasatelky v soukromé televizi TF1, kterou provozuje jeden z jeho blízkých přátel. Ferrariové předchůdce měl nevysokého Sarkozyho rozlítit otázkou, jestli se někdy cítil jako „malý kluk na hřišti větších“.

Sarkozy navíc oznámil plán zrušit do roku 2011 ve státní televizi reklamu. Levice ho obvinila z přihrávání jeho přátelům, kteří vlastní televize a budou mít z nárůstu reklamy prospěch.

Ideu, že by ředitele státní televize měla měnit vláda, kritizovaly středeční francouzské listy. V titulku levicového Liberation figurovalo slovo „Sarkovize“. Le Monde napsal, že narozdíl od Silvia Berlusconiho v Itálii, nemá Nicolas Sarkozy prostředky na koupi televizních stanic, o níž se mu sní. „Namísto toho se rozhodl převzít nad nimi kontrolu prostřednictvím směsi surovosti a cynismu,“ napsal deník.

Zatímco před státní televizí a rozhlasem visely transparenty s nápisem „Televizní obsazení“, evropský ministr Jean-Pierre Jouyet varoval, že navrhovaná opatření by mohla Francii vrátit do éry prezidenta Gaulla, kdy byla veřejná média zpolitizovaná a zprávy cenzurovala, jako například při demonstracích v květnu 1968.