Pro konání schůzky zvolili Rusové symbolické místo. Šedesátitisícový Chanty-Mansisjsk není jen sportovním střediskem, kde se konala mistrovství světa v biatlonu a v šachu. Město, založené teprve v roce 1930, je také centrem těžby ropy na západní Sibiři.

„Kreml chce evropským hostům ukázat, o jakou sázku se hraje,“ podotkl polský list Polska.

Energetika bude jedním z hlavních bodů nejen pro summit, ale zejména při jednáních o novém strategickém partnerství, pro něž má dát vrcholná schůzka zelenou. Pro Unii je už to úspěchem. Rok a půl totiž vázlo zahájení rozhovorů na odporu Varšavy, pak je nějaký čas blokovala Litva.

Jednání, která mají začít už 4. července, budou složitá, protože každá strana má vlastní představu o výsledné smlouvě. Moskva chce sevřený, právně závazný dokument, k němuž by se daly připojovat dílčí úmluvy pro jednotlivé oblasti spolupráce. Brusel naopak usiluje o dohodu, zahrnující všechny oblasti vzájemných vztahů, zejména energetiku.

V Rusku zaznívají pochybnosti o smyslu dohody. „Obě strany jsou v přechodném stadiu. Nový model vlády v Rusku a její priority se nezformují hned, ale teprve v průběhu několika let. Stejně nepředvídatelný je vývoj Unie. Otazníků nad budoucností Ruska i Unie je více než odpovědí,“ tvrdí Fjodor Lukjanov, šéfredaktor časopisu Rusko v globální politice.

Jednání přitom přímo ovlivní i Česko. Unie chce, aby nová smlouva s Ruskem byla zhruba dokončena do poloviny roku 2009. I Moskva má zájem na rychlém průběhu rozhovorů. Znamená to, že odpovědnost za velkou část jednání i za jejich úspěch ponese Praha.

Na pořadu i raketový štít

Čtvrteční oficiální jednání se však nevyhne ani řadě ožehavých otázek, v nichž panují mezi Moskvou a Bruselem ostré rozpory. Platí to nejen pro poplatky, které Rusko vybírá za přelety nad Sibiří nebo za přepravu zboží vlaky, ale i pro nová ruská cla na vývoz dřeva a zákaz dovozu masa ze sedmdesáti podniků Unie, který Moskva vyhlásila těsně před schůzkou.

Na řešení těchto sporů závisí i postoj Unie k ruskému vstupu do Světové obchodní organizace, což by mělo spolu s chystanou smlouvou otevřít dveře pro vytvoření zóny volného obchodu EU–Rusko.

Ruský velvyslanec při Unii Vladimír Čižov už dříve naznačil, že summit se může zabývat i americkým protiraketovým štítem v Česku a Polsku. „Obě země nenáleží jen k NATO, ale i k Unii. Jednají a uzavírají jakési dohody se třetí zemí, která není členem Unie,“ uvedl.

V Putinově stínu

Medvěděva provází na schůzce ministři zahraničí Sergej Łavrov a hospodářského rozvoje Elvíra Nabjulinová. V týmu však chybí premiér a bývalý prezident Vladimír Putin, který na summity s EU běžně bral šéfy svých vlád.

Může to souviset s úterním oznámením ruského ministerstva zahraničí, že ještě letos by měly být obnoveny pravidelné schůzky mezi šéfem Evropského komise a předsedou ruské vlády. „Rusko mnohokrát sdělilo partnerům, že právě taková úroveň je ideální pro řešení mnoha problémů,“ uvedl náměstek ministra Aleksandr Gruško.

To je považováno za doklad, že odpovědnost za zahraniční politiku se přesouvá z Kremlu do úřadu premiéra. Tam byla už v květnu vytvořena nová struktura pro koordinaci zahraniční politiky, kterou vede bývalý velvyslanec v USA Jurij Ušakov.