Článek
Pro návrat do integrovaného velení NATO, z něhož se Francie stáhla z rozhodnutí tehdejšího prezidenta Charlese de Gaulla, ale Sarkozy neuvedl žádné konkrétní datum. Pouze prohlásil, že pro tento krok „už neexistují žádné překážky“.
Velení Aliance týž den záměr Paříže uvítalo. „Záleží na Francii, aby se přesně rozhodla, kdy a jak to udělá,“ komentoval Sarkozyho prohlášení mluvčí generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera.
Diplomaté v Bruselu, sídle Aliance, očekávají, že Francie se do práce NATO plně zapojí u příležitosti summitu k 60. výročí založení organizace, který se uskuteční příští rok v dubnu ve Štrasburku.
Větší role rozvědky
Při prezentaci Bílé knihy Sarkozy také zdůraznil, že francouzská armáda se musí přizpůsobit novým hrozbám. Početní stav ozbrojených sil čítajících 320 tisíc vojenských a civilních expertů se v následujících sedmi letech sníží o 54 tisíc, nebude se však krátit vojenský rozpočet.
Do roku 2020 chce Francie vydat na obranu celkem 377 miliard eur (9,12 biliónu Kč), z čehož 200 miliónů eur půjde na nákupy nové techniky a výzbroje. Zvlášť velké prostředky mají jít na rozvědku, především na špionážní družice. Francie si také podle Sarkozyho plně zachová schopnost jaderného odstrašení.
Šéf Elysejského paláce se také vyslovil pro vytvoření jednotky EU rychlého nasazení o síle 60 tisíc vojáků. Ta by měla být trvale připravena k vyslání do krizových oblastí světa.