U soudu začalo slyšení v případě Hasana Nuhanoviče, který v době války v Bosně v letech 1992 až 1995 působil u jednotek OSN jako tlumočník. Právě kvůli svému zaměstnání Nuhanović vraždění srbských jednotek unikl, zemřeli ale oba jeho rodiče a mladší bratr.

"Příslušníci nizozemského praporu na holandské základně mou rodinu vypověděli a předali ji Srbům. Viděl jsem to na vlastní oči," řekl Nuhanović agentuře Reuters.

V Haagu začal i proces, v němž Nizozemsko žalují příbuzní Rizy Mustafiče, který na nizozemské základně působil jako elektrikář a byl rovněž zavražděn Srby.

Hromadná žaloba 6000 lidí

Ve středu k soudnímu projednávání dospěje také hromadná žaloba asi šesti tisícovek příbuzných srebrenických obětí. Také ti žalují nizozemskou vládu za to, že její vojáci nedokázali ochránit civilní obyvatelstvo Srebrenice před bosenskosrbskými jednotkami.

Bosenskosrbské jednotky 11. července 1995 vpadli do Srebrenice, ze které bylo evakuováno na 23 000 lidí, ale dalších téměř 8000 obyvatel, především muslimů, povraždili.

Slabý nizozemský kontingent sil OSN nedokázal zabránit masakru obyvatel, když město dobyly bosenskosrbské jednotky. Na 450 modrých přileb jen bezradně přihlíželo a někdy dokonce pomáhalo oddělit ženy od mužů, kteří byli naloženi do autobusů a následně pobiti.

Nizozemci odpovědnost připouštějí, za viníka ale označují Karadžiče

Ze zprávy, vypracované v roce 2002 na podnět nizozemské vlády, vyplynulo, že spoluzodpovědnost za masakr v Srebrenici nese jak Nizozemsko, tak OSN. Nizozemsko situaci v Bosně podcenilo a do enklávy vyslalo naprosto nedostatečný kontingent. Po zveřejnění zprávy rezignoval tehdejší kabinet premiéra Wima Koka.

Nizozemsko se ale zároveň brání a tvrdí, že jeho vojáci v Srebrenici nebyli schopni bez posil obyvatelstvo proti Srbům ubránit. Za pravé viníky označuje Ratka Mladiče a Radovana Karadžiče, kteří měli za masakr být souzeni před tribunálem pro válečné zločiny v Haagu, jsou ale stále na útěku.