Bush, který opustí Bílý dům v lednu příštího roku po konci svého druhého volebního období, je v Evropě vnímán poněkud nejednoznačně. Může za to zejména tažení do Iráku, které řada představitelů evropských zemí, včetně Německa a Francie ostře kritizovala.

Nelibost v Evropě dlouhodobě vzbuzuje i přístup americké administrativy k otázkám globálního oteplování. Spojené státy jako jeden z největších světových producentů skleníkových plynů dosud neratifikovaly Kjótský protokol.

Bush při úterní návštěvě summitu ve Slovinsku naznačil, že USA jsou ochotny uzavřít globální dohodu o boji proti změnám klimatu ještě před koncem jeho prezidentského období, nicméně neopomněl připomenout, že bez souhlasu Číny a Indie bude tato deklarace, která má nahradit Kjótský protol, neefektivní.

Varování Íránu

Výsledkem úterního summitu EU a USA je i společné prohlášení, v němž obě strany pohrozily Íránu dalšími sankcemi, pokud neukončí a zcela neodtajní svůj jaderný program. Americký prezident dokonce řekl, že Írán s jadernou zbraní by byl pro mír ve světě neuvěřitelně nebezpečný.

Vztahy Íránu a USA jsou dlouhodobě napjaté, mimo jiné i proto, že Írán neuznává existenci státu Izrael, jehož nejvýznamnějším spojencem jsou právě Spojené státy.

Třecích ploch s Evropou je více

V poslední době se Bush s evropskými partnery neshodl na otázce přijetí Gruzie a Ukrajiny mezi členské země NATO. Dlouhodobě se mu též nedařilo přimět země starého kontinentu k větší angažovanosti v Afghánistánu, kde od invaze z roku 2001, operují spojenecké jednotky proti hnutí Tálibán. To se sice podařilo svrhnout, nikoliv však zcela porazit. Usáma bin Ládin, nejhledanější muž světa, Američanům navíc stále uniká.

Mezi kontroverzní témata patří v Evropě i dodržování lidských práv v americké věznici Guantanámo, kterou evropští politici i nevládní organizace dlouhodobě kritizují.

Nový prezident Spojených států vzejde patrně z dvojice vítězů demokratických a republikánských primárek, Baracka Obamy a Johna McCaina.