Článek
Konference pořádaná Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se zabývá stále rostoucím počtem lidí, kterým bezprostředně hrozí hladovění a podvýživa. Dle odhadů se v současné době jedná až o 850 miliónů lidí, z nichž většina žije v nejchudších státech světa. Vzhledem k vysokému růstu potravin v posledních měsících navíc hrozí, že toto čísla dále poroste. Bezrostředně je na životě vysokými cenami potravin ohroženo 100 miliónů lidí.
Na konferenci vystoupil generální tajemník OSN, Pan Ki-mun, který ve svém projevu představil možné řešení. Produkce potravin ve světě se dle jeho slov musí do roku 2030 zvýšit alespoň o 50 procent. Zemědělci též musí mít dostatek kvalitního osiva a hnojiv. Velký problém dle Pan Ki-muna představuje i ochranářská politika řady zemí, které se snaží omezovat volný pohyb potravin. Snížit či zcela zrušit by se měly zejména dovozní cla a limity pro vývoz potravin.
:. Prudký nárůst cen potravin vyvolal v řadě zemí nepokoje.foto: ČTK/AP
Řešit se budou i biopaliva
Na pořad jednání se dostane i otázka biopaliv, která se podle jejich odpůrců výrazně podílejí na současném prudkém růstu cen potravin. Dá se předpokládat, že například zástupce Brazílie, prezident Lula da Silva, bude výrobu biopaliv hájit. Už po příletu na konferenci prohlásil, že jeho země je schopna produkovat jak dostatek potravin, tak bioethanolu.
Konference účastní i íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád či zimbabwský prezident Robert Mugabe. Ten má sice od Evropské unie zákaz vstupu na její území, nicméně na akce OSN se toto opatření nevztahuje. Mugabeho EU viní z toho, že za neutěšenou situaci v Zimbabwe může on a jeho autoritativní vláda.
Ahmadínežád kritizoval OSN i Izrael
Ahmadínežád ve svém vystoupení vyzval, aby se potravinová krize řešila mimo půdu OSN, která je dle jeho vyjádření pod vlivem velmocí zasedajících v Radě bezpečnosti OSN. Nejmenované velmoci prý stojí i za současnými vysokými cenami potravin a ropy, neboť údajně manipulují trhem a snaží se ze situace profitovat.
Neopomněl přitom ani zaútočit na Izrael, o němž krátce před cestou do italské metropole prohlásil, že „brzy zmizí ze světové scény“. Izraelský stát podle íránského prezidenta přestane existovat, ať už s přičiněním Íránu nebo bez něj.
Ahmadínežád je coby íránský prezident v Evropě poprvé, jeho návštěvu provázejí protesty a zvýšená bezpečnostní opatření