Článek
Prach z ploch, kterých se znovu zmocnila step, může ovlivnit kvalitu ovzduší v Evropě zřejmě mnohem více, než se dosud připouštělo. K tomuto závěru došli podle německého deníku Die Welt badatelé z Helmholtzova střediska pro výzkum životního prostředí (UFZ) v Lipsku na základě zkoumání prašného mraku, který se v roce 2007 vytvořil na vyschlých bývalých orných plochách na jihu Ukrajiny.
Mrak způsobil extrémně vysoké koncentrace jemného prachu ve střední Evropě. Dosud byla za hlavní zdroj jemného prachu pro Evropu považována Sahara, při určitých podmínkách pro jeho dálkový přenos.
Prašný mrak zasáhl i ČR
Sledovaný ukrajinský prašný mrak se v březnu 2007 rozšířil přes Slovensko, Polsko a Česko do Německa. Přitom došlo podle UFZ krátkodobě ke špičkové koncentraci jemného prachu hodnoty PM10 na úroveň 200 až 1400 mikrogramů na kubický metr. Nejvyšší přípustná hodnota denního průměru se podle norem EU pohybuje kolem 50 mikrogramů na metr kubický.
Celková hmotnost prašného mraku byla odhadnuta na nejméně 60 000 tun. Skutečná hmotnost byla ale pravděpodobně mnohem větší, protože měřicí přístroje zachycovaly jen částice menší než 10 mikrometrů.
K takovým rozmarům počasí dochází sice relativně zřídka, avšak nečekaná měřítka jevu ukazují, že je třeba lépe pochopit procesy, které vedou k vytváření a dálkovému přenosu takových množství prachu. Platí to zejména s ohledem na pozadí klimatických změn a šíření pouští pod vlivem činnosti člověka.
Prachové částice ve vzduchu tlumí jak průchod slunečního záření atmosférou, tak vyzařování tepla ze zemského povrchu do vesmíru. Stávají se tak "velkou neznámou" při vytváření klimatických modelů.