Ve středu a ve čtvrtek vrcholí střídání stráží v Kremlu, o němž se po celém světě spekulovalo několik let. Putin dodržel to, co slíbil: nezměnil ruskou ústavu a neucházel se o prezidentské křeslo potřetí. Přesto si ale dokázal uchovat pozici jasné hvězdy ruského politického nebe a bude i nadále dominovat domácí scéně, i když pro svět bude v mocenském tandemu ode dneška hlavní osobou Medvěděv.

Ten přitom nebude muset bojovat s kritikou domácí opozice. Byla vytěsněna na okraj politického spektra a její pád dokonaly prosincové parlamentní volby. Vládní a proprezidentské Jednotné Rusko naprosto ovládá Státní Dumu, navíc Putin, čestný předseda strany, se ve čtvrtek stane premiérem.

Tento scénář nezhatí ani ruští komunisté, kteří v předvečer Medvěděvovy inaugurace pohrozili, že při hlasování o premiérovi v Dumě neodevzdají své hlasy Putinovi. Je to jen prázdné gesto. Putin jejich hlasy nepotřebuje. Aby byl schválen v premiérském křesle, musí získat v Dumě nejméně 226 hlasů: jeho Jednotné Rusko jich má 315.

Vertikála moci musí fungovat

Putin předává novému prezidentovi pečlivě vybudovanou „vertikálu moci“ - systém centralizovaného řízení ruského veřejného života, který až dosud téměř stoprocentně závisel na dění v prezidentské kanceláři. Jeho uchování je pro Medvěděva skoro nezbytné a může pro něj představovat společně se získáním skutečné loajality státních úředníků opravdovou zkoušku moci.

Profily ruských prezidentů
Dmitrij Medveděv
Vladimir Putin

Celkem příznivě pro odstupujícího prezidenta vyznívá ekonomická bilance Ruska. Životní úroveň jeho obyvatel se zvedá: i střední třída si už kupuje zahraniční auta a jezdí na zahraniční dovolené.

Ekonomice pomáhá drahá ropa i suroviny

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že spokojenost se životem se ve všech vrstvách společnosti zvýšila. Hospodářský růst činil v letech Putinovy vlády v průměru 7,2 procenta ročně, nezaměstnanost klesla z 10,6 procenta v roce 2000 na zhruba šest procent k začátku roku 2008. Průměrná mzda se ve stejném časovém období téměř ztrojnásobila a průměrný důchod zdvojnásobil.

Prostředky k tomuto růstu Putin získával především z vysokých světových cen ropy, plynu a dalších surovin. Díky příjmům z nich Rusko, které je druhým největším producentem i vývozcem ropy na světě a největším exportérem plynu, zaplatilo i své obrovské dluhy u Pařížského klubu věřitelů.

Hlavní problém: inflace

Medvěděv jako prezident ale bude muset bojovat s problémem, kterým zůstává inflace. V roce 2007 se zvýšila na 11,9 procenta z devíti procent za rok 2006. Původně plánované snížení inflace na osm procent loni zmařily rostoucí světové ceny potravin a nadměrné rozpočtové výdaje. A situace se nelepší: od začátku letošního roku zejména kvůli zdražování základních potravin inflace už téměř dosáhla 8,5 procenta, která měla vláda v plánu pro celý letošní rok. V zemi, kde žije 20 procent obyvatel pod hranicí chudoby, tak mohou začít výrazné sociální problémy.

Nový prezident ví, že jejich zažehnání a udržení hospodářského růstu nebude snadné. Ceny ropy totiž nemohou stoupat věčně a prostředky pocházející ze základní hospodářské reformy, kam patří třeba zavedení rovné daně z příjmu ve výši 13 procent, už přestávají stačit.

Z Medvěděvova nejvýznamnějšího předvolebního projevu vyplývá, že nový šéf Ruska chce tuto situaci řešit posílením soukromé iniciativy a inovacemi. K tomu ale bude muset překonat mnohé překážky, třeba korupci. V průzkumu provedeném Světovou bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj 40 procent ruských firem přiznalo, že často platí peníze „bokem“ a přibližně stejné procento naznačilo, že korupce je v podnikání v Rusku závažným problémem.