Článek
Mnozí demonstranti byli zraněni a neupřesněný počet protestujících policisté zadrželi. Očekává se, že v Istanbulu proběhne dnešní Svátek práce za zvýšeného napětí. V největším tureckém městě je rozmístěno nejméně 20 000 policistů, kteří mají manifestujícím bránit v přístupu na hlavní náměstí Taksim, kam Konfederace revolučních odborů (DISK) svolala demonstraci i přes oficiální zákaz.
V Turecku se potlačují demonstrace velmi tvrdě.foto: ČTK/AP
Prvomájové demonstrace v Istanbulu v minulosti provázely srážky mezi policií a protestujícími. Úřady oznámily, že použijí síly, aby zabránily střetům v centru města. Úřady se odvolávají na informace zpravodajských služeb, podle nichž radikální skupiny plánují během demonstrací násilnosti.
Radikální levičáci a kurdští separatisté se při manifestacích s policií střetávají často. Loni byly desítky lidí raněny při prudkých pouličních šarvátkách u příležitosti 30. výročí smrti 37 osob, které byly zastřeleny neznámým střelcem nebo ušlapány k smrti při prvomájové demonstraci na náměstí Taksim v roce 1977.
Náměstí Taksim je ve čtvrtek uzavřeno, veřejná doprava je odkloněna a školy jsou zavřeny. První máj, kdy je ve většině zemí Evropy volno, je v Turecku běžný pracovní den.
Řekové stávkovali
V Řecku odbory oslavily 1. máj stávkou proti plánované privatizaci státních společností a nepopulární důchodové reformě, kterou prosadila konzervativní vláda premiéra Kostase Karamanlise.
Železniční doprava a trajekty na ostrovy byly omezeny na minimum, mezinárodní vlakové spoje byly zrušeny. Státní letecká společnost Olympic Airlines zajišťovala na jedné trase vždy pouze jeden let. Nevyšly ani noviny a vysílání státní televize a rozhlasu redakce citelně zredukovaly.
Rušno bylo také v Srbsku, kde část účastníků prvomájového pochodu v Bělehradu vypískala prezidenta Borise Tadiče, jenž přišel podpořit jejich požadavky. Někteří z 2000 protestujících dělníků se dokonce střetli s prezidentovou ochrankou.
Podle agentury AP byl incident důkazem sílícího napětí před předčasnými parlamentními volbami, které jsou vypsány na příští neděli. Pozorovatelé je považují za referendum o budoucím směřování této balkánské země, v němž se střetnou proevropské síly, reprezentované Tadičovou vládní Demokratickou stranou, s nacionalistickými v čele se Srbskou radikální stranou Tomislava Nikoliče.
Komunisté spílali Putinovi
Tisíce lidí s balonky a praporky nejrůznějších barev navštívily v metropoli Ruska Moskvě demonstrace a pochody významných politických stran k oblíbenému "svátku jara a práce", jak bývá v Rusku označován 1. máj. Hlavní ulice Moskvy Tverská třída byla vyhrazená pro odboráře a příznivce prokremelského Jednotného Ruska.
Větší podívaná než na jejich modrobílý průvod ale byla na ruské komunisty, kteří se pod rudými prapory sešli na náměstí před Velkým divadlem u sochy Karla Marxe.
„Putine, to si všechno zodpovíš,“ hřímal do tvrdé rockové muziky ze záznamu jakýsi ruský zpěvák a dosluhujícímu prezidentovi v jednotlivých slokách vyčetl snad úplně všechny nedostatky nynějšího života v Rusku.
Komunistická strana Ruské federace (KPRF) je druhou nejsilnější parlamentní stranou v zemi a v klíčových otázkách zatím Kreml v naprosté většině případů podržela. To však nebránilo jejímu lídrovi Gennadiji Zjuganovovi, aby nynější ruskou vládu nepodrobil zdrcující kritice. Slíbil také, že komunisté nedopustí přemístění mauzolea Vladimira Iljiče Lenina z pod hradeb Kremlu.