Jde ale hlavně o politické gesto. Aby smlouva začala platit, musí Bělehrad dokázat, že plně spolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), což bylo požadavkem EU již nyní.

Sedmadvacítka chce vyslat pozitivní signál před blížícími se předčasnými volbami v Srbsku, aby podpořila tamní proevropské síly.

"Je to začátek tratě, která vede do Bruselu," prohlásil slovinský ministr zahraničí Dimitrij Rupel, jehož země nyní sedmadvacítce předsedá.

Dohodu musejí schválit parlamenty jednotlivých členských zemí. Ratifikace má začít ale teprve tehdy, až členové EU dojdou k závěru, že Srbsko dělá všechno pro to, aby zatklo a spravedlnosti vydalo hledané zločince z válečných konfliktů provázejících v 90. letech rozpad Jugoslávie.

ICTY stíhá osoby obviněné z válečných zločinů spáchaných v jugoslávských válkách. Srbsku se dosud nepodařilo zadržet zejména bývalého velitele bosenskosrbské armády generála Ratka Mladiče a někdejšího bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiče.

Podpisem stabilizační a asociační dohody se daná země zavazuje provést reformy v oblasti politiky, ekonomiky, obchodu a lidských práv. Má tak svoji legislativu přizpůsobit té evropské. EU předpokládá vytvoření zóny volného obchodu a nabízí finanční a technickou podporu.