Článek
Letních veder s teplotami přes 30 stupňů totiž bude postupně přibývat, a Německá meteorologická služba (DWD) proto už nyní uvažuje o tom, že do svého systému varování zahrne i informace o zatížení organismu v uzavřených místnostech.
Do roku 2050 průměrné roční teploty mají stoupnout až o dva stupně a do roku 2100 až o čtyři stupně. Němci, kteří jsou zvyklí jezdit za teplem do Středozemí, si tak možná budou užívat v příštích desetiletích podobné počasí u Baltu nebo u Severního moře. V nejteplejších jihozápadních regionech Německa se prý do roku 2050 zvýší počet dnů s teplotami nad 30 stupňů až o 15.
Meteorologové už růst teplot zaznamenali
Teploty přitom v Německu výrazně stouply už v uplynulých desetiletích. Od počátku 20. století vzrostla průměrná roční teplota o 0,9 stupně, přičemž celosvětově to bylo o 0,7 stupně. Tento nárůst se přitom urychlil v posledních 50 letech.
"Otázka, zda klimatická změna nastala, či ne, je zodpovězená," tvrdí šéf DWD Wolfgang Kusch.
Loni činila průměrná roční teplota v Německu 9,9 stupně, což je nejvíce od roku 1901. Ve 12 měsících mezi zářím 2006 a srpnem 2007 přitom průměrná teplota dosáhla rekordní úrovně 10,7 stupně, což je o 2,5 stupně nad dlouhodobým průměrem. "Všichni jsme tak měli příležitost si naživo zkusit naši klimatickou budoucnost," poznamenal Kusch.
V roce 2007 se projevily i další důsledky klimatických změn. Mírná zima přinesla nadprůměrné množství srážek a mohutné bouře. Nejen Němci mají ještě v živé paměti řádění orkánu Kyrill, jenž do střední Evropy vtrhl loni v lednu. Už v dubnu pak teploty dosahovaly letních úrovní. Letos to tak sice nevypadá, ale už v druhé polovině století má být opakování teplých období z let 2006-2007 pravidlem.