Článek
Dokument definuje Kosovo jako "nezávislý, svrchovaný, demokratický, jednotný a nedělitelný stát". Vyjadřuje odhodlání budovat "svobodnou, demokratickou a mírumilovnou zemi, která bude domovem pro všechny své občany". Text rovněž zahrnuje rozšířená ustanovení o ochraně srbské menšiny.
Dokument definuje Kosovo jako "nezávislý, svrchovaný, demokratický, jednotný a nedělitelný stát". Vyjadřuje odhodlání budovat "svobodnou, demokratickou a mírumilovnou zemi, která bude domovem pro všechny své občany". Text rovněž zahrnuje rozšířená ustanovení o ochraně srbské menšiny.
Ústava nabude platnost 15. června, kdy mise OSN, spravující někdejší srbskou provincii od roku 1999, má předat své zbývající pravomoci vůdcům kosovských Albánců a misi EU.
Většinu kosovských záležitostí už spravují místní úřady. Ústava nově vytváří instituce jako ministerstva zahraničních věcí a obrany, pořádkové síly, ústavní soud či zpravodajskou službu.
Rusko blokuje návrhy v Radě bezpečnosti OSN
Předání pravomocí však není dosud jasné, protože Srbové a jejich ruští spojenci zablokovali schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by schválila vyhlášení nezávislosti a vystřídání správy OSN misí EU.
Text ústavy vychází z návrhů mezinárodního zprostředkovatele Marttiho Ahtisaariho. Bývalý finský prezident loni navrhl nezávislost pro tehdejší jihosrbskou provincii pod počátečním mezinárodním dohledem. Jeho plán však odmítlo Srbsko a v RB OSN ho později zablokoval spojenec Bělehradu, Rusko. Obě země také samostatné Kosovo neuznávají.
Text ústavy vychází z návrhů mezinárodního zprostředkovatele Marttiho Ahtisaariho. Bývalý finský prezident loni navrhl nezávislost pro tehdejší jihosrbskou provincii pod počátečním mezinárodním dohledem. Jeho plán však odmítlo Srbsko a v RB OSN ho později zablokoval spojenec Bělehradu, Rusko. Obě země také samostatné Kosovo neuznávají.
Srbsko fakticky přišlo o kontrolu nad Kosovem v červnu 1999, kdy nálety NATO donutily Bělehrad ukončit tažení proti albánským povstalcům, zastavit etnické čistky a stáhnout srbské síly ze vzpurné provincie, obývané z 90 procent Albánci. Následoval exodus kosovských Srbů.
Evropská unie není v otázce uznání Kosova jednotná
Kosovo od vyhlášení nezávislosti 17. února zatím uznaly téměř čtyři desítky zemí, včetně Spojených států a většiny zemí Evropské unie. Proti z evropské "sedmadvacítky" jsou Španělsko, Kypr, Řecko nebo Slovensko.
Česká republika hodlá v nejbližší době Kosovo uznat, česká vláda se na příslušném návrhu ministerstva zahraničí však zatím neshodla.
Česká republika hodlá v nejbližší době Kosovo uznat, česká vláda se na příslušném návrhu ministerstva zahraničí však zatím neshodla.
Bělehrad se odmítá smířit se ztrátou provincie, považované za historickou kolébku srbského národa, a vybízí zbývajících 120 000 kosovských Srbů, aby nový stát bojkotovali.