Zástupce americké delegace sice novináře po oficiální středeční večeři lídrů NATO informoval, že zatím nebylo učiněno konečné rozhodnutí a že se všechny země shodly na tom, že dveře NATO musejí zůstat pro Gruzii i Ukrajinu otevřené. Americká média hovoří o Bushově neúspěchu. Jeho neobvykle silný lobbing narazil, napsal list The New York Times.

„Zařazení Gruzie a Ukrajiny do programu Akčního plánu členství (MAP) by vyslalo signál jejich občanům, že pokud zůstanou na cestě vedoucí k demokracii a reformám, budou přivítáni v evropských strukturách. A vyšle to také signál po regionu, že tyto dvě země jsou a zůstanou svrchovanými a nezávislými státy.“ (stanovisko George Bushe)

Výhrady k zařazení Ukrajiny a Gruzie vznesla už před časem německá kancléřka Angela Merkelová. K jejímu názoru se připojil tento týden i francouzský premiér Francois Fillon. Německý a francouzský postoj podpořili během středeční večeře i zástupci Itálie, Maďarska a Beneluxu, uvedl německý zdroj.

Gruzie ani Ukrajina nejsou dostatečně stabilní na zařazení do programu MAP. Tento krok by navíc zbytečně podráždil Rusko, které se ostře staví proti snahám těchto zemí vstoupit do aliance, a narušil rovnováhu sil v Evropě.

Rozšíření NATO směrem na východ se nelíbí ani Moskvě. Gruzínský prezident Michail Saakašvili v té souvislosti varoval, že odmítnutí pozvat Gruzii a Ukrajinu do NATO posílí tvrdé křídlo v Kremlu. "Posílí to konzervativní křídlo Kremlu. Necháme tudíž Moskvě volné pole pro její snahy o vydírání," řekl v rozhovoru pro německý listu Handelsblatt.

Přizvání do NATO má od středy zajištěné Chorvatsko a Albánie. Vstup Makedonie do aliance vetovalo Řecko.