Oznámil to v pondělí v Ankaře mluvčí s tím, že prokuratura viní AKP ze snah o proměnu Turecka ze sekulárního na islámský stát. AKP je podle ní „centrem aktivit namířených proti laickému charakteru republiky“.

Generální prokurátor Abdurrahman Yalcinkaya také požaduje, aby vedle rozpuštění strany byla 71 politikům AKP, včetně Erdogana, na pět let zakázána politická činnost. Možným zákazem pro Güla se ústavní soud zabývat nebude, protože většina jeho členů byla pro vynětí prezidenta z tohoto navrhovaného opatření.

Jedním z podnětů pro posouzení ústavnosti AKP bylo nedávné rozhodnutí parlamentu, jímž bylo na univerzitách povoleno nošení islámských šátků. Ústavní soud a zejména armáda jsou v Turecku považovány za přísné strážce sekulárního charakteru státu, jak to zemi ve 20. letech minulého století naordinoval zakladatel Turecké republiky a její první prezident Mustafa Kemal Atatürk.

Případ zneklidnil EU

AKP vznesená obvinění rozhodně odmítá a postup justice považuje za nedemokratický. „V normálních evropských demokraciích se o politických otázkách debatuje v parlamentu a rozhoduje ve volbách a nikoli v soudních síních,“ prohlásil Erdogan. Jeho strana, která loni jednoznačně vyhrála volby ziskem 47 procent hlasů, má v 550členném jednokomorovém parlamentu 330 poslanců.

Nejvyšší soud už v letech 1998 a poté i 2001 zakázal činnost dvou jiných islámských stran - Strany prosperity a Strany ctnosti, které byly předchůdkyněmi AKP. Jejich poslanci poté vždy založili novou stranu.

Nynější postup turecké justice vyvolal zneklidnění v EU, jejímž členem se Turecko chce stát. Komisař pro rozšíření Oli Rehn vyzval tamní soudy, aby respektovaly demokratické zásady. Zákaz AKP by podle něj mohl ohrozit reformy, o které Erdoganova vláda usiluje.