„Vypadá to jako vtip,“ řekl Rogozin a dodal, že zatímco v případě základny USA by šlo o americká zařízení umístěna na cizím území, v případě Ruska jde o ruské systémy na domácí půdě.

Americký model počítal, že by ruští experti mohli monitorovat americkou základnu na českém a polském území, a Češi či Poláci by získali recipročně nárok na kontroly ruských zařízení.


Rogozin promluvil poté, co se ani po dvoudenních jednáních ve Washingtonu ruští a američtí experti neshodli. Jejich konzultace byly přípravou na summit prezidentů příští týden. Zatímco Američané zpočátku mluvili o „pokroku“, podle Rusů třecí plochy zůstaly.

„Rozpory v raketové obraně nebyly odstraněny, protože hlavní obavy trvají. Tlumočili jsme je, pokud jde o povahu systému,“ prohlásil náměstek ruské diplomacie Sergej Kysljak.

Jeho americký protějšek John Rood sice řekl, že bylo dosaženo „velkého pokroku“ a že konzultace byly „velmi konstruktivní“, poté však náměstek diplomacie USA Dan Fried řekl, že dosavadní jednání s Rusy úspěch nepřinesla.

Evropané proti americkému plánu

Ve velkých evropských zemích sklízí nový projekt raketového štítu USA ve střední Evropě značný nesouhlas. Vyplývá to ze včerejšího průzkumu listu International Herald Tribune, který postrádá čísla z ČR a Polska, kde mají být radar a rakety umístěny.

Nejvíc je proti Němců – 71 procent. Následují Španělé (61), Francouzi (58), Italové (49) a Britové (44). V USA je proti jen čtvrtina dotázaných, 49 procent je pro štít.

Myšlenku společné raketové obrany NATO a Ruska Evropané naopak vítají – 58 ze sta Italů, polovina Britů a 48 procent Němců. Následují Španělé (43) a Francouzi (36). Pro takové řešení je 39 procent Američanů a čtvrtina je zcela odmítá.