V Kosovu žije kromě většinových Albánců 120 000 Srbů, kteří neuznávají vládu v Prištině, jež vyhlásila 17. února nezávislost. Odmítají spolupracovat s kosovskoalbánskými úřady a protestují.

"Mluvíme o tom, jak překlenout situaci, kdy v Kosovu nikdo s nikým nemluví. Existuje tu hrozba pro bezpečnost v Kosovu," prohlásil podle při návštěvě Indonésie. "Chceme o tom (prozatímní dohodě) s OSN dál jednat," dodal.

Jeremić současně vyloučil, že by Bělehrad podporoval snahy kosovských Srbů odtrhnout se od Kosova a připojit jejich enklávy zpět k Srbsku. Rozdělení Kosova by totiž podle něj znamenalo uznání práva kosovských Albánců na vlastní stát, což Bělehrad odmítá a nadále považuje Kosovo za součást země. Při protestech Srbů zahynul už jeden policista OSN.

Srbská média tento týden zveřejnila návrh rozdělit Kosovo podél etnických hranic mezi většinové Albánce a menšinové Srby, který Bělehrad údajně předložil Spojeným národům. Přišel s ním tento týden údajně srbský ministr Slobodan Samardžić.

Soud v Kosovské Mitrovici hlídají jednotky KFOR.Soud v Kosovské Mitrovici hlídají jednotky KFOR.foto: Reuters/Nebojsa Markovic

Kosovská vláda takové úvahy rozhodně odmítla a srbský kabinet později takový plán popřel. Bývalý ruský premiér Jevgenij Primakov ale ve středu etnické rozdělení Kosova podpořil jako jediný prostředek jak zabránit vypuknutí ozbrojeného konfliktu.

Marné pátrání po Karadžičovi

Síly NATO podnikly v bosenském městě Pale razie v domě příbuzných hledaného vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče, který je má být postaven před mezinárodní tribunál pro zločiny v bývalé Jugoslávii kvůli válečným zločincům při válce v Bosně v letech 1992 až 1996.

Prohledány byly domy jeho ženy, dcery a sousedů. Karadžiče ale vojáci nedopadli. Karadžič se skrývá od roku 1996.

Podobné razie byly podniknuty již několikrát, ale zatím vždy bezvýsledně.