Hlavní obsah

Nietzscheho hrobu hrozí stěhování, v místě se má těžit uhlí

Novinky, rei
RŐCKEN

Německé vesnici Röcken jižně od Lipska hrozí zánik kvůli plánované těžbě hnědého uhlí v jejím okolí. Vesnice je rodištěm filozofa Friedricha Nietzscheho a zahájení těžby by znamenalo zničení všech objektů vztahujících se k životu tohoto myslitele z 19. století. V Röckenu se nalézá také filozofův hrob.

Foto: Profimedia.cz

Friedrich Nietzsche

Článek

Asi 600 obyvatel vesnice, stejně jako Nietzscheho společnost, s plánem úřadů nesouhlasí. „Tady je Nietzscheho rodiště, kostel, v němž byl pokřtěn a kde kázal jeho otec, sad, ve kterém si hrával, škola, kde se učil číst a psát, i jeho hrob, jeho sestry a rodičů,“ řekl šéf společnosti Ralf Eichberg.

Vesnice je oblepená protestními plakáty s citacemi z filozofova díla, jako „Buďte opravdoví k zemi“ ze slavné knihy Tak pravil Zarathustra.

„Hnědé uhlí nás učiní méně závislými na cizích zdrojích,“ obhajuje plány Johannes Heithoff z energetické společnosti RWE.

Projekt obnovy nukleárního programu zablokovali sociální demokraté a zemi znepokojuje závislost na plynu a ropě z Ruska. Těžba hnědého uhlí je tedy i přesto, že nezapadá do plánu snížit emise skleníkových plynů, v Německu na vzestupu.

Naneštěstí pro Röcken podporuje těžbu kromě Strany zelených okolní region. V oblasti je 20procentní nezaměstnanost, některá města zaznamenala až třetinový úbytek obyvatel.

Friedrich Wilhelm Nietzsche

Narodil se v Röckenu nedaleko Lipska 15. října 1844 a zemřel 25. srpna 1900 ve Výmaru. Byl filozofem a klasickým filologem.

Působil jako profesor na univerzitě v Basileji, ale opustil ji ze zdravotních důvodů. Následovaly cesty po Evropě, na nichž napsal většinu svých stěžejních děl. Jedenáct let před smrtí se nervově zhroutil, trpěl progresivní paralýzou.

Nietzscheho učení o nadčlověku a zpochybňování boha využila propaganda nacistické říše a po válce filozofovo učení ve Východním Německu odsoudili vládnoucí komunisté.

Mezi jeho nejznámější knihy patří Tak pravil Zarathustra (1885), Mimo dobro a zlo (1886) a Soumrak bohů, aneb jak se filosofuje kladivem (1889).

Reklama

Výběr článků

Načítám