"Jestliže se nebude rýsovat kompromis, pak se domnívám, že by bojkot byl oprávněný. Tu eventualitu nemůžeme vyloučit. Chceme, aby se hry vydařily, ale ne za cenu kulturní genocidy Tibeťanů,“ řekl Pöttering.

Myšlenku bojkotu alespoň zahajovacího ceremoniálu her přednesl v úterý i francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Čínské úřady od 10. března opakovaně zasahovaly proti demonstrantům, kteří v Tibetu protestovali proti čínské politické, ekonomické a kulturní nadvládě. Protesty si podle tibetských zdrojů vyžádaly 140 obětí, Čína přiznává 19 mrtvých.

Další dvě lidské oběti jsou v úterý hlášeny ze S'čchuanu a protesty se podle agentury Nová Čína šíří dál. Peking obviňuje protestující z výtržností a snahy narušit klidný průběh her, které mají být zahájeny 8. srpna. Za organizátora akcí dokonce čínský premiér označil tibetského duchovního vůdce dalajlámu, který žije v exilu v Indii. Dalajláma nařčení odmítá.

K protestům v Tibetu čtěte:
Čína kvůli olympiádě uzavře přístup k Mount Everestu
Protesty v Tibetu stály život 80 lidí, Čína blokuje internet
Čína popírá střelbu do Tibeťanů
Dalajláma pohrozil kvůli čínské represi odstoupením
Čínský premiér je ochoten sejít se s dalajlámou
Čína přiznala střelbu do Tibeťanů
Zapálení olympijského ohně narušil demonstrant
Čech se pokusil zastavit štafetu s olympijskou pochodní
Čínský premiér obvinil dalajlámu z organizování protestů

Olympijský oheň je na cestě do dějiště čínský her od pondělka. Ceremoniál jeho zažehnutí v řecké Olympii přerušil protibetský aktivista. Muž byl, stejně jako Čech, který se později pokusil narušit pochod štafety s olympijskou pochodní, zadržen.

Poslední olympiáda, která zažila rozsáhlý bojkot, se konala v roce 1984 v Los Angeles. Tehdy se odmítl zúčastnit Sovětský svaz a 15 dalších zemí.