Článek
„Je to zlatá šance. Lidé poznali, že nastal čas pro lepší budoucnost,“ tvrdí politolog Joseph Joseph z univerzity v řecké části Nikósie. Optimismus je patrný i na turecké straně. „Už není žádný pan Ne,“ konstatuje istanbulský politolog Cengiz Aktar v narážce na fakt, že bývalý řecko-kyperský prezident Tasos Papadopulos a někdejší šéf tzv. Severokyperské turecké republiky Rauf Denktaš, považovaní za zastánce tvrdé linie, už nejsou u moci.
Schůzka Christofiase a Talata bude jejich prvním setkáním a uskuteční se v areálu bývalého letiště v Nikósii. To bylo po turecké invazi na Kypr před 34 lety uzavřeno a je dodnes střeženo silami OSN jako součást nárazníkové zóny mezi oběma částmi rozděleného Kypru.
I když je Řek, těší se oblibě také u Turků
„Tentokrát musíme být úspěšní. Další krach by měl pro nás všechny fatální následky, pro kyperské Řeky i kyperské Turky,“ řekl Christofias na středeční tiskové konferenci. Úsilí o brzké znovusjednocení ostrova si stanovil už před svým zvolením jako jednu z priorit.
Christofias je rodákem z Kyreneie ležící v severní části ostrova obsazené 35 tisíci tureckými vojáky. Po invazi v roce 1974 byla jeho rodina vyhnána na jih. I přesto jeho reformně komunistická strana AKEL nadále udržovala kontakty s levicovými stranami kyperských Turků i přímo s Talatem. A jestli existuje nějaký řecko-kyperský politik oblíbený i v turecko-kyperské komunitě, je to právě Christofias.
Vstřícné postoje před páteční schůzkou zazněly i na druhé straně. Talat se nechal slyšet, že jde na setkání s Christofiasem „bez předsudků“. Stejně jako on prosazuje federativní model sjednocení, který by zcela zrovnoprávnil obě komunity - 700 tisíc kyperských Řeků a 200 tisíc kyperských Turků.
Jedním z témat setkání má být otevření dalších přechodů mezi řeckou a tureckou částí ostrova, zejména pak na ulici Ledra v historickém centru Nikósie. Kdysi se zde odehrály krvavé střety mezi oběma komunitami a po roce 1974 se místo stalo symbolem rozděleného Kypru - tak jako Braniborská brána do roku 1989 symbolizovala rozdělený Berlín.
Barikády na obou stranách 50 metrů širokého „pásma nikoho“ na ulici Ledra sice už byly loni na obou stranách strženy, ale politická dohoda o úplném propojení přeťaté promenády stále chybí. Otevření přechodu v tomto neuralgickém bodě by mohlo vyslat pozitivní signál k dalšímu sbližování.
Silná nedůvěra přetrvává
Vyjednávání ale nebudou jednoduchá. Všechny dřívější pokusy o sjednocení ostrova ztroskotaly a vzájemná nedůvěra mezi řeckou a tureckou komunitou je stále značná. Kyperští Řekové nadále blokují snahy o zrušení mezinárodního hospodářského embarga vůči „Severokyperské turecké republice“, kterou uznává jen Turecko.
Naproti tomu trnem v oku kyperských Řeků je přítomnost turecké armády na severu ostrova a také fakt, že se tam v uplynulých třech desetiletích usadily tisíce přistěhovalců z pevninského Turecka. Řekové je nazývají „kolonizátory“ a odmítají je akceptovat jako občany budoucího jednotného Kypru. I proto před čtyřmi lety v řecké části ostrova zkrachovalo referendum o plánu tehdejšího generálního tajemníka OSN Kofiho Annana na sjednocení ostrova.