Odstupující premiér země současně vyzval k vypsání nových voleb, jako termín navrhl 11. květen. Podle jeho slov nemůže součásná vláda, v jejímž čele stojí, pokračovat ve své činnosti kvůli názorovým rozporům v koalici. "Je to konec vlády," řekl doslova Koštunica.

"Záležitost Kosova je rozhodující otázkou, na níž jsme se ve vládě neshodli," uvedl odstupující premiér. "Proto musíme vrátit mandát lidu," dodal.

V pozadí rozpadu vládní koalice, kterou tvoří pět stran, je spor mezi dvěma hlavními formacemi, Koštunicovou nacionalistickou Demokratickou stranou Srbska (DSS) a proevropskou Demokratickou stranou (DS), z níž pochází prezident Boris Tadič, který byl nedávno zvolen šéfem státu na druhé funkční období.

Koštunica chtěl blokovat další sbližování země s Evropskou unií, protože většina jejích členů osamostatnění Kosova podpořila. Tadić a jeho přívrženci v DS sice také odtržení Kosova odmítali, vyslovovali se ale pro další sbližování s EU a pro podpis unií nabízené dohody o přidružení a stabilizaci (SAA), která by mohla perspektivně vyústit ve vstup Srbska do EU.

Neshody kvůli Kosovu

Premiér již dříve v tomto týdnu připustil, že jeho kabinet prochází "hlubokou krizí". Nepřímo obvinil své koaliční partnery, že se vzdali obhajoby srbských nároků na Kosovo výměnou za vyhlídku na lepší vztahy ze Západem, který podpořil nedávné osamostatnění Kosova.

Koncem února Koštunica prohlásil, že se Srbsko nebude ucházet o členství v Evropské unii, pokud Brusel nebude za součást země považovat i Kosovo. „Pro nás je to jasné: pokud má Srbsko začít jednat o členství v EU, tak jedině i s Kosovem jako svou součástí,“ zdůraznil. „Brusel musí vzít na vědomí, že Kosovo k nám patří,“ dodal.

Unie podle dřívějších výroků Koštunici musí změnit svou politiku vůči Kosovu. Za další překážku jakýchkoli vyjednávání s Bruselem označil premiér skutečnost, že EU vysílá do Kosova okolo 1900 policistů, soudců a správních expertů.