„Bez vyřešení tohoto problému není členství Skopje v NATO možné,“ zdůraznila. Současně vyzvala alianci, aby ve sporu projevila solidaritu se svou členskou zemí, tedy Řeckem. To rozhodně odmítá, aby jeho severní soused nesl název Makedonie, neboť se obává územních nároků na stejnojmennou řeckou provincii.

Makedonie, pro kterou Řekové používají název její metropole Skopje, tento týden společně s Albánií a Chorvatskem požádaly o vstup do aliance. Jejich žádostí se má zabývat nadcházející vrcholná schůzka NATO 2. až 4. dubna v Bukurešti a případně je ke vstupu přizvat.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer mezitím vyzval vlády Řecka i Makedonie, aby vzájemný spor trvající od roku 1991 už konečně vyřešily. „Kdo chce mít do aliance otevřené dveře, musí splňovat určité předpoklady,“ prohlásil v narážce na skutečnost, že s přijetím nového člena musí souhlasit všechny země NATO.

Makedonie začátkem 90. let souhlasila se svým předběžným označením jako Bývalá jugoslávská republika Makedonie, pro což se používá anglická zkratka FYROM. Takto byla přijata i do OSN. Řada zemí, včetně USA a Ruska, ji přitom uznaly pod názvem Makedonie.

Hledání kompromisu

Atény a Skopje se od té doby snaží za zprostředkovatelského úsilí OSN nalézt kompromis, což se ale dosud nepodařilo. V roce 1994 Řekové dokonce vyhlásili hospodářskou blokádu Makedonie, od které upustili až v následujícím roce, kdy se Skopje zavázala, že své státní symboly změní.

Řecko požaduje, aby se jeho soused zřekl nejen názvu Makedonie, ale i státních symbolů, především pak vlajky se zlatým šestnáctipaprskovým sluncem, dynastickým emblémem slavného vojevůdce Alexandra Velikého.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že 80 až 90 procent Řeků souhlasí, aby jejich země vstup Skopje do NATO i EU vetovala, jestliže se spor o název a symboly bývalé jugoslávské republiky nepodaří vyřešit uspokojivě pro obě strany.