Jak vnímáte vyhlášení nezávislosti Kosova, které je zřejmým porušením rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 a zřejmě také principu nedotknutelnosti hranic?

Především jako porušování základních principů mezinárodního práva a podrývání samotných základů, na nichž spočívají současně mezinárodní vztahy. Tento akt je v rozporu nejen s uvedenou rezolucí, ale také se samotnou Chartou OSN a Závěrečným aktem OBSE z Helsinek z roku 1975. V politickém smyslu to povede k destabilizaci Balkánu, ale i k vážným problémům v jiných částech světa.

Jakým způsobem bude Srbsko uplatňovat svou svrchovanost nad Kosovem, které považuje stále za svou součást? Je to vůbec možné bez vojenské síly, jejíž použití ale vláda v Bělehradě vyloučila?

Srbsko bude využívat politických, diplomatických a právních prostředků, které má k dispozici. Všichni obyvatelé Kosova a Metohije srbské národnosti, stejně jako i ostatní obyvatelé, pokud uznají srbský stát, budou nadále považováni za občany Srbska se všemi odpovídajícími právy. Instituce srbského státu budou přítomny v oblasti a obyvatelé, jichž se to týká, budou zapojeni do ekonomického, administrativního, zdravotního a vzdělávajícího systému Srbska. Budou se rovněž účastnit voleb, které budou v Srbsku vypsány — od prezidentských až po komunální.

Nemůže vést vyhlášení nezávislosti Kosova k dalšímu přepisování hranic na území bývalé Jugoslávie, když už Srbové v bosenské Republice srbské pohrozili vyhlášením nezávislosti?

Následky jednostranně vyhlášené nezávislosti mohou být nesmírně závažné, především ve smyslu destabilizace celého regionu.

Nebojíte, že se také o svá práva přihlásí Albánci v Makedonii?

Na tuto otázku bych mohl dát téměř stejnou odpověď jako na předchozí.

Řada zemí už nezávislost Kosovo uznala. Uplatní proti nim Srbsko nějaká opatření?

Uznání jednostranného vyhlášení Kosova a Metohije bude jistě negativně působit - a již začíná působit - na bilaterální vztahy Srbska se zeměmi, které toto rozhodnutí učinily. Z těchto zemí byli odvoláni na konzultace velvyslanci Srbska a ve vzájemných vztazích rozhodně dojde k určité stagnaci a ochlazení.

Pokud uzná Česká republika Kosovo, postihnou případná opatření i české turisty, kteří přes Srbsko jedou na dovolenou do Řecka nebo Černé Hory?

Opatření, která by vláda Srbska mohla podniknout vůči zemím, jež uznaly nezávislé Kosovo, se určitě nebudou vztahovat na turisty a jiné občany z těchto zemí. Ti mohou nadále přijíždět do Srbska stejně jako dosud, nebo jím projíždět na cestě do dalších zemí.

V Praze se konala a bude konat řada demonstrací proti odtržení Kosova od Srbska. Co pro vás tyto demonstrace znamenají?

Velice si vážíme podpory, které se nám dostává v Praze od velkého počtu občanů České republiky. Kromě demonstrací, kterých se již konalo několik, dostáváme ohromný počet dopisů, e-mailů a telefonátů, jimiž nám občané vyjadřují podporu. Bylo již podepsáno hodně petic a mezi signatáři jsou i velmi významné osobnosti politického a kulturního života ČR. Cítíme, že mnozí v České republice nezapomněli na podporu a solidaritu Srbů, Srbska a Jugoslávie z let 1938 a 1968.

Usiluje nadále Srbsko o přijetí do Evropské unie?

Srbsko se chce účastnit evropských integračních procesů a chce se stát členem EU. V tomto směru již učinilo významné kroky a tuto politickou orientaci bude zachovávat i nadále. Avšak ani jedna země nevstoupila do EU se ztrátou části svého území, a proto je pro Srbsko věcí prvořadého významu právě způsob, jaký zvolí EU k otázce Kosova a Metohije. Srbsko si přeje, aby bylo přijato do Unie s uznáním své teritoriální celistvosti.

Není z vzhledem k postupné integraci Evropy do Evropské unie jedno, že Kosovo vyhlásilo nezávislost, protože jediný rozdíl nakonec bude v tom, že do EU vstoupí dvě země a ne jedna?

Pokud je to úplně jedno, pak se nabízí otázka, proč potom některé velmi vlivné země v EU trvají na nezávislosti Kosova a Metohije. Z toho vyplývá, že je třeba jednu zemi rozdělit, aby se její části opět ocitly společně v EU. Cožpak by nebylo lepší, vycházejíce z této logiky, přijmout do EU Srbsko s autonomním Kosovem a Metohijí jako jeho součástí?

Považujete za řešení problému rozdělení Kosova na Srby obývanou severní část a Albánci obývaný zbytek?

Jsme toho názoru, že celé území Kosova a Metohije má být autonomií v rámci hranic Srbska. Srbské obyvatelstvo ostatně nežije pouze na severu, ale i v jiných částech oblasti.

Obáváte se exodu Srbů z Kosova?

Je mimořádně důležité, aby Srbové zůstali na územích, na nichž odedávna žijí. Jejich eventuální vystěhování by znamenalo definitivní porážku každé politiky, jež usilovala o nezávislé Kosovo.

Kosovský premiér Hashim Thaci slíbil, že nezávislé Kosovo bude ctít práva menšin. Je jeho prohlášení a kosovská ústava dostatečnou zárukou dodržování jejich práv zejména vzhledem k Thaciho minulosti?

S ohledem na minulost a dosavadní úlohu a činy Hashima Thaciho nemohu takovým prohlášením věřit.

Objevily se spekulace, že na severu Kosova se nacházejí suroviny, o něž mají zájem Srbové i Albánci. Myslíte si, že to mohl být jeden z důvodů urychlené vyhlášení nezávislosti Kosova?

Kosovo má velké nerostné bohatství, zvláště rud. Tato naleziště byla po léta součástí těžebního a energetického systému Srbska, které do nich daleko nejvíce investovalo. Vyhlášením nezávislosti jsou zlikvidována mimo jiné i vlastnická práva a dlouholeté investice Srbska a jeho občanů, což je také v rozporu se základními mezinárodními principy a konvencemi. Tady nejde o to, jaké je přírodní bohatství jednotlivých částí Kosova a Metohije, ale o to, zda je možné si je přivlastnit jednostranným rozhodnutím.