Kosovský parlament však již upravil svůj jednací řád. Nyní může během 24 hodin schválit všechny zákony nutné k vyhlášení nezávislosti.

Rozhodnutí kosovského parlamentu potvrzuje domněnky, že nezávislost bude vyhlášena co nejdříve. Se 17. únorem údajně počítá i zpráva Rady bezpečnosti OSN.

Premiér Thaci však v pátek termín nesdělil a pečlivě se vyhýbal i slovu nezávislost. Prohlásil pouze, že kosovský parlament schválí zákony, které Kosovu zajistí "lepší budoucnost". Není tedy jasné, zda půjde o plnou nezávislost, nebo o nezávislost částečnou podle plánu vyjednavače OSN Marttiho Ahtisaariho.

Thaci vystupoval opatrně a uklidňoval Srby

Kosovský premiér se také snažil uklidnit menšinové Srby, kteří se po vyhlášení chystají utéci. Sliboval, že práva všech menšin včetně srbské budou zaručena a že žádný obyvatel Kosova nebude diskriminován.

Kořeny konfliktu v Kosovu sahají do 14. století

Proti vyhlášení nezávislého Kosova je především Srbsko. Boris Tadić, který v pátek nastoupil do úřadu prezidenta, při té příležitosti prohlásil: "Nikdy nevzdám boj za naše Kosovo a všemi silami budu bojovat, aby se Srbsko připojilo k Evropské unii."

Srbsko má podporu Ruska, i když to v Radě bezpečnosti OSN se v noci na pátek neprosadilo srbský požadavek na další jednání o osudu Kosova. To však odmítli další stálí členové rady s právem veta - USA a Velká Británie.

Rusko hrozí uznáním separatistických provincií Gruzie

Rusko v pátek pohrozilo, že jednostranné vyhlášení nezávislosti ze strany kosovských Albánců může mít vliv na odtržení Abcházie a Jižní Osetie od Gruzie. Moskva už dříve uvedla, že pokud Západ uzná Kosovo, Moskva je připravena uznat nezávislost těchto dvou separatistických částí Gruzie.

Rusko považuje uznání Kosova za nebezpečný precedens, protože by to mohlo posílit řadu separatistikých hnutí po celém světě.

Kosovo je připravena kromě USA uznat většina států EU včetně ČR, proti je Rumunsko a Kypr.