Pokud na polském území vzniknou systémy schopné neutralizovat ruské jaderné rakety, bude muset Rusko přijmout odvetné kroky, uvedl Putin a dodal: "Včetně možného přesměrování části našich útočných raketových systémů na objekty, které si myslíme, že nám mohou hrozit."

Ruský prezident opět zopakoval, že jeho generální štáb a vojenští experti tvrdí, že americký systém ohrožuje ruské bezpečnostní zájmy a že je zbytečný.

"Ve skutečnosti není proti komu se bránit, vždyť íránské rakety neexistují. Každý to ví," komentoval Putin oficiální americké zdůvodnění vzniku evropské části protiraketového deštníku.

Systém se navíc buduje v rozporu s přáním většiny občanů těchto zemí. "Kdo se zeptal Čechů a Poláků, jestli tam ty systémy chtějí mít či ne? Kdo se jich ptal? Naprostá většina českých občanů není z těchto plánů nadšená," prohlásil prezident před 1364 ruskými i zahraničními novináři na tiskové konferenci. Bylo jich o 132 více než loni. Tato konference, která se koná jednou ročně, je pro Putina poslední. Jeho druhé funkční období končí v květnu.

Jeho vyjádření přišlo dva dny poté, co varoval Ukrajinu, že i na ní Rusko namíří své rakety, pokud vstoupí do NATO a umožní na svém území vybudovat alianční vojenské základny nebo namontovat prvky amerického protiraketového systému. Ukrajinský prezident Viktor Juščenko pak uvedl, že parlament jeho země je připraven odhlasovat zákon, který zakáže vybudování základen NATO na ukrajinském území. Pro Rusko je otázka vstupu Ukrajiny do NATO ožehavá, protože součástí Ukrajiny se stalo i historické území Ruska - Krym. Nikita Chruščov v době SSSR Krym připojil k Ukrajině.

Hrozbou raketového útoku na případný radar poprvé strašil v půlce února loňského roku velitel ruských raketových vojsk Nikolaj Solovcov.

Konferenci ale zahájil Putin tradičně ekonomickými tématy, zdůraznil rozvoj ekonomiky. Věnoval se i sociální situaci v zemi.