"Ve světě začíná nové kolo závodů ve zbrojení, ale na nás to nezávisí, my s tím nezačali,“ prohlásil v projevu Vladimir Putin a dodal: „Nejrozvinutější země, opřené o svou technologickou převahu, vydávají mnohamiliardové prostředky na výrobu obranných i útočných systémů nových generací a jejich obranné výdaje jsou s našimi prostě nesrovnatelné, je to desetinásobek toho, co dělá Rusko.“

Putin opět zopakoval, že Rusko je připravené této výzvě čelit a do roku 2029 vypracuje novou vojenskou doktrínu.

Zmínil nové zbraně, v nichž se má využívat nanotechnologií, které mají pomoci čelit ohrožení plynoucího také z rozšiřování NATO směrem na východ k Ruským hranicím.

Svůj projev mírnil slovy, že se Rusko do závodů ve zbrojení zatáhnout nenechá. Byly pro Ruskou „ekonomiku ničivé“. „Taková konfrontace by byla zhoubnou pro vnitřní rozvoj Ruska," uvedl Putin v rozporu s tím, že ruská armáda zavádí do výzbroje nové zbraně.

Podle Putina mají ale mnohé akce Západu ekonomický základ: „Bůh na našem přírodním bohatství nešetřil. Výsledkem je, že se stále častěji musíme potýkat s recidivami politiky zadržování, ale za vším tím je velmi často snaha vnutit nám nečestnou konkurenci a zajistit si přístup k našim zdrojům.“

Ruská válečnická rétorika se nemění

Putinova vyjádření o závodech ve zbrojení však nepředstavovaly nový tón v ruské politice. V posledním roce ruský prezident i další vysocí státní představitelé nebo generálové stále více kritizovali rozšiřování NATO o východoevropské státy či americké plány na vznik amerického protiraketového systém v Polsku a ČR.

Zejména projevy generálů o možném jaderném útoku na případný radar v Brdech se nesly v duchu studené války.

Rusko však neskončilo jen u slov. Loni přestalo plnit podmínky Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE).

V Rusku ovšem měla větší odezvu jeho slova, že popřel fámy o devalvaci rublu.